7. května 2010 v 10:59 | já a z Historie odívání
|
Přelom 19.-20. století byl plný novinek ve všech směrech. Nevynechal ani módu a životní styl.
Nenahraditelnými součástmi dámské róby na v tomto období byly kabelka, rukavičky, slunečník a samozřejmě klobouk, bez něhož se žádná z žen neodvažovala vyjít na ulici. Všechny tyto doplňky bývaly hojně zdobeny kraječkami a stužkami. Klobouky poměrně často měnily svůj moderní tvar. Na obrazech impresionistů můžeme zahlédnout tzv. kukaňovitý klobouček, který se někdy doplňoval květinami či závojem, vždycky však stuhou, kterou si ženy a dívky zavazovaly pod bradou. Často si ale všimneme i slamáčků, které nosili muži i ženy.
Je podivuhodné, že tuto módní vlnu respektovaly ve větší či menší míře všechny společenské vrstvy.
Oproti pánskému oblečení dámské prochází radikálními změnami. Ženy se konečně zbavují nepohodlných a nepraktických krinolín.
Nahrazují je několika spodničkami a klíny vsazenými do zvonové sukně. Módním prvkem se stává jakási vycpávka v zadní části těla. Tzv. turnýra, česky " honzík", byla u žen podobně oblíbená jako krinolína. Nosily jej při každé příležitosti. Oblíbenými materiály jsou brokát, samet, satén a další. Při společenských událostech byly moderní sukně s protaženým zadním dílem, které při chůzi a tanci šustily. Později se mladé dívky dokonce musely učit jak správně nohou postrčit vlečku tak, aby vypadala co nejlépe. Moderní silueta všedního denního oděvu s uzavřeným dekoltem působí dosti upjatě. Ženy nosí halenky se stojáčky nebo mají okolo krku černou stužku, kterou zdobí jen stříbrný křížek. Na ples se ale ženy strojí v jiném duchu. Nosí se vcelku odvážné výstřihy ozdobené nákladnými šperky.

V dámském šatníku stále zůstává korzet, který si dámy nenechají vymluvit ani od lékařů. O pár let později se ale mluví o reformním hnutí, které do módy přináší rovný kostým bez korzetu. Zastánkyně tradic ale nosí korzety až do 20. let 20. století. Kostým se mimochodem rozvíjí už dříve. Šaty se živůtkem a sukní zvlášť se šily už dávno. Patřily ale vždy neoddělitelně k sobě. Teprve na přelomu 19. a 20. století se začíná mluvit o variabilitě jednotlivých kusů a o kostýmu jako takovém. Kostým se často doplňoval halenkou se stojáčkem, která bývala až přezdobená různými prýmky a stuhami.
Ženy tak zdůrazňovaly své poprsí a podpořily tím i moderní esovitou siluetu.
Z toho útlého pasu je mi špatně..=/