Podle nástěnných maleb z doby ledové víme, že si naši předkové balili nohy do zvířecích kůží, aby se tak chránili před mrazem a drsným terénem. Postupem času ovšem přestávala být obuv jen ochranou chodidel a stala se stejně jako chodidlo samo výrazem společenského postavení majitele. V Číně byla urozeným malým děvčátkům chodidla pevně obvazována, neboť malá noha byla důkazem vznešeného původu. Ve 14. století zakázal anglický král Edward III. prostému lidu nosit boty s prodlouženou špičkou, protože ta byla výsadou šlechticů. Ve století 16. se za vlády Alžběty I. ujaly u vyšších vrstev vysoké podpatky. I obuv prostých lidí se ovšem zapsala do historie. Za francouzské revoluce ničili rozzlobení sedláci mlýny boháčů tak, že do ozubených soukolí házeli své dřeváky. Ty se ve francouzštině nazývají sabots a tak bylo na světě nové slovo - sabotáž.
Nejstarší dochované boty jsou staré 10 tisíc let. Američtí vědci z Washingtonské univerzity v St. Louis se ale domnívají, že člověk nechodil bos už před 40 tisíci lety. Žádné obutí z té doby se nezachovalo, ale důkazem jsou podle vědců kosterní ostatky tehdejších lidí. Nošení obuvi ať už jakéhokoliv tvaru se projeví na kostech chodidla, které reagují na mechanický tlak. Profesor Erik Trinkaus na teorii o prvních botách přišel náhodou, když si totiž všiml, že palce na lidské noze se před desítkami tisíc let začaly nápadně rychle zmenšovat. První lidé měli velké silné kosti palců na nohou, to proto aby mohli nést těžké věci, lézt po stromě a také proto, že víc chodili. Větší byly i ostatní kosti na nohách a to platilo jak pro neandrtálce, tak pro prvního moderního člověka. Při procesu rychlé změny prstů na nohách však zůstávaly silné kosti, což znamená, že byl odstraněn tlak na chodidla, nikoliv však na nohu a jediné možné vysvětlení byly boty, vysvětluje profesor Erik Trinkaus. Boty tak před čtyřmi desítkami tisíc let změnily způsob lidské chůze a rozložení jeho váhy při chůzi.
- Barokní boty - nejčastěji vysoké kožené se zkosenou špičkou (tzv. mušketýrky), ale ne nutně např. dámské mohou být menší a do špičky.

- Gotické boty - bývají kožené s přehnaně velkou špičkou, která může být i stočena nahoru. Mohou být nízké, střední i vysoké.

- Renesanční boty - nejčastěji bývají s rozšířenou špičkou, jakoby "rozpláclou" (tzv. volské tlamy).

- Vikingské boty - kožené boty viking, krbce nebo keltské boty.

Páni, ty renesanční mají zláštní tvar...