Kamil je zaměstnán v Okresním archívu, a tak jsme se jednoho krásného dne vypravili společně studovat. Velmi ráda se probírám starými listinami, pročítám staré kroniky a záznamy ze zasedání spolků a různých jednot. Seděla jsem sama v čítárně, kyž se objevil Kamil. V ruce držel nějaký spis a mířil za mnou.
"Jak se jmenovala ta paní? Víš z toho domku, co se právě bourá? Nebylo to jméno Krauezerová nebo tak nějak? Našel jsem totiž podnikový archív z přelomu století a tak jsem jej trochu prolétl. A ejhle, paní je na světě, nebo alespoň její jméno! Podívej, tady!" dodal a položil přede mne velký tlustý sešit a nadpisem - Sp. č. 1880/1a - Zaměstnanecký seznam v letech 1880-1899.
Zajásala jsem nahlas, až mě Kamil musel napomenout, že ruším ostatní. Starý, mnoha rukama otevíraný sešit teď vydá svoje tolik let střežené tajemství. Záložka mi otevřela strany na nichž Kamil zahlédl jméno Krauterová.
"Vilemína Krauterová, roz. Baťková, nar. 5. 8. 1840 ve Lhotě, přijata na místo učitelky.
Vyučování ženským ručním pracem zavedeno roku 1780, na základě nařízení školní rady. Ručním pracem vyučovala od roku 1882. V tom roce 6 dítek předlo, 36 pletlo (učili se hoši - 11, i dívky - 31). Později robili žáci ve škole před i při vyučování a za poledne žíněné knoflíky, které se pak prodávaly. Pravidelně se vyučuje ženským ručním pracem od roku 1877 - ve dvou odděleních po 3 hodinách týdně."
"Marie Krauterová, roz Krauterová, nar. 14. 11. 1858 ve Lhotě, domácí dělnice v místní manufaktuře niťařské, založené roku 1800.
Lněné nitě se výhradně prodávaly ve Vídni. Nakupovalo se v okolí ve velkém množství ručně vyrobené příze. Surovina se pomocí vhodných přípravků třídila podle síly do různých čísel a pak předávala domácím ručním niťařům, kde se dvou, tří až čtyřnásobně sdružovaly na dřevěném kolovrátku. Odevzdané nitě se bílily na trávě nebo nechaly barviti na černo, modro či červeno. Bílé nebo barvené nitě se musely vhodně rozděliti a baliti, aby se v prodejném stavu dostaly do vídeňského obchodu."
"Barbora Krauterová, roz. Krauterová, nar. 22. 3. 1860 ve Lhotě, pomocnice v domácnosti p. Altrichtra, inspektora firmy Kopf a spol."
Tolik mi prozradily záložky vložené Kamilem do sešitu. Matka a dvě dospělé dcery, každá z nich pracující někde jinde. Určitě se neměly špatně, neboť měly práci. Teď ještě dozvědět se něco víc o jejich životě. Sedím a bezmyšlenkovitě listuji sešitem, když tu najednou upoutalo něco mmou pozornost. Upostřed stránky na mě volá známé jméno. K r a u t e r o v á!
Záznam je z mzdového seznamu Fa .Kopf. a spol z roku 1884. - sl. Barbora Krauterová, mimořádný příspěvek ke mzdě (svatba) 1zl. vyplacen 18. 4. 1884.
Tak slečna se nám vdala, teď ještě najít jméno toho, kdo byl tím šťastným. Když tak o tom přemýšlím nad seznamem vyplacených peněz, zdá se mi to trochu podivné. Slečna Barbora určitě nebyla jediná, která se v tom roce vdávala, ale žádná z nich už mimořádný příplatek nedostala. Proč? Čím si zasloužila takové pocty?
Jediné co mě napadá, je asi něčí přímluva, nebo ochranná ruka! Ale kdo byl tím dobrodincem? Zatím nevím, ale já se to dozvím!
Odpoledne mi volal Ríša, má pro mě hotový prstýnek.






















