close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Tanečnice Daška

28. března 2010 v 15:20 | já |  Moje psaní
Tanečnice v předsálí si opakovala jednotlivé kroky a zdálo se, že je spokojená.  V hledišti to hlučelo a ona věděla, že tam sedí i její rodiče s bratříčkem. Je ještě malý, a tak když se doma učila jednotlivé taneční figury, pletl se jí pod nohy a tančil si po svém. Když jim doma řekla, že bude tančit sněhovou vločku, zaradovali se a pomáhali jí, kde mohli. Maminka se se zalíbením dívala na svou mrštnou a jako proutek ohebnou dcerušku, tajně si přála, aby se všem hodně líbila. Dneska je tedy premiéra a oni se stejně jako všichni ostatní v hledišti těší na pohádku.
Paní učitelka si ji vybrala z pěti děvčat, které vede ve svém kroužku, protože Daška, jak se jí všeobecně říkalo, byla pohybově velmi nadaným děvčetem. Vysoká a štíhlá, s jiskrným pohledem vždycky hned pochopila, co učitelka požaduje. Ostatní děvčata se také snažila, ale nebylo to ono. Teď se závistí v očích ji pozorovaly sedíc v první řadě. Kvapilovu pohádku Princezna pampeliška  nacvičil ochotnický kroužek jako svou letošní poslední premiéru. Krásné kostýmy a tančící sněhová vločka - Daška, nás všechny, kdo jsme s ní chodili do třídy, nalákala v onu sobotu do sálu. Seděli jsme roztroušeně v hledišti a třásli se nedočkavostí.
Hlediště potemnělo, za oponou to zašumělo a hudební doprovod spustil někde za kulisami. Pohádka začíná a děti s napětím sledují začínající děj. Obsah pohádky všichni známe a tiše očekáváme tančící vločku. Už to bude, děvčata se chystají skákat přes oheň, ještě několik skoků a už je to tady. Modrý filtr na světle, hlasité vzdechnutí a .... Daška je tady!  Běhá po špičkách, její sukýnka se v modrém světle zdá jako z ledu, krouží kolem a předvádí krásnou kreaci, loučící se sněhové vločky u ohně. Tma a je konec, když se světlo opět rozsvítí, je Daška pryč a na jevišti stojí malinká holčička se žlutou pampeliškou na hlavě. Cítím, jak mi po tváři stéká slza a s podivným pocitem prožívám závěr pohádky.
Celé hlediště tleská a herci se přišli děkovat. Já se dívám jenom na Dašku. Je uzardělá a spolu s ostatními dospělými herci se chytá za ruce a uklání se. Diváci se pomalu rozcházejí domů a cestou hodnotí dnešní představení. Bylo nádherné, ještě dlouho budeme s dětmi ve třídě hodnotit naši jedinou herečku.
Dneska jsem ji potkala po dlouhé době ve městě. Nebydlí už u nás, a tak jenom velkou náhodou jsme se poznaly.  Na třídní srazy nejezdí, nedokončila s námi devátou třídu, protože se kvůli otci, vojákovi, museli odstěhovat. Tak jsme si chvíli sedly na lavičku a zapovídaly se. Daška je lékárnicí v jednom slovenském městě. Má dvě dcery a ta starší se pomamila! Je tanečnicí divadelního souboru v Rakousku. Ona už dávno netančí, ale na svou divadelní kreaci sněhové vločky si zavzpomínala ráda. Čas rychle plynul a my se musely rozloučit! Škoda, že jsme neměly víc času. Adresy jsou vyměněné, takže se jedna druhé neztratíme. Při našem třídním srazu budu mít alespoň nějaké novinky.  

 


Komentáře

1 babi Maňasová | Web | 28. března 2010 v 16:31 | Reagovat

To je někdy překvapení,když se takhle po létech potkáš s bývalou spoužačkou, že? Na srazu po X létech není o taková překvápka nouze - z třídního komika je usedlý pan doktor práv, z domácí puťky managerka...

2 Jarka | Web | 29. března 2010 v 13:24 | Reagovat

Tomu říkám náhodné setkání a je i zázrak, že jste se po tolika letech poznaly! :-D Setkání to bylo určitě moc milé a teď, když víte jedna o druhé kde žijete, třeba nebylo poslední. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama