1. března 2010 v 8:00 | net
|
Hrubín František, *17.9.1910 - †1.3.1971, český básník, dramatik, prozaik a překladatel
František Hrubín se narodil v rodině stavitele. Za 1. světové války žil s celou rodinou u dědečka v Pesanech v Posázaví, kde vychodil i obecnou školu. Vracel se sem pak celý život, posázavská krajina silně ovlivnila jeho dílo. V Praze poté vychodil gymnázium, ale následná právnická a filozofická studia na Karlově univerzitě Hrubín nedokončil a našel si zaměstnání knihovníka (od r. 1934), přičemž se věnoval především poezii. Po válce (r. 1946) se pak začal plně věnovat spisovatelské práci.
V roce 1939 se František Hrubín oženil a postupně se mu narodila dcera a syn, což ho mimo jiné inspirovalo k psaní veršů a próz pro děti. Z Hrubínovy iniciativy vznikl časopis pro nejmenší děti Mateřídouška a časopis o dětské literatuře Zlatý máj.
V padesátých letech Hrubín často pobýval v Chlumu u Třeboně. Jihočeská krajina se mu stala vedle Posázaví dalším zdrojem inspirace. František Hrubín zemřel v roce 1971 v Českých Budějovicích.
Po prvých sbírkách milostné a přírodní lyriky (Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě) směřovala jeho tvorba k spiritualistickému vidění lidského osudu (Země sudička, Cikády). Ohrožení světa fašismem posilovalo v Hrubínově pojetí skutečnosti dramatickými rysy (Chléb s ocelí), vystupňované v poémě Jobova noc v podobenství velkého přerodu člověka. Po roce 1945 vyvolala hrozba atomové války nové obavy o osud lidstva, jež se odrazily ve sbírce Nesmírný krásný život a byly ústředním tématem básní Hirošima a Proměna. Básnická tvorba vyvrcholila sbírkou reflexívních básní Můj zpěv a lyrickoepickou básní Romance pro křídlovku (zfilmováno). V poválečné dramatice podnětně zapůsobily Hrubínovy hry zobrazením rozpornosti vztahů a charakterů soudobých lidí (Srpnová neděle, Křišťálová noc). Z lyrické konfrontace současnosti a vzpomínek z mládí vycházejí prózy U stolu, Zlatá reneta. Působil i jako autor literatury pro děti (Paleček, Mánesův orloj, Kuřátko a obilí, Špalíček pohádek) a překladatel, zvláště z francouzštiny (P. Verlaine, A. Rimbaud) a ruské poezie (A. S. Puškin, M. J. Kolcov).
Princeznička na bále,
poztrácela korále.
Její táta, mocný král,
Honzíka si zavolal:
Honzíku, máš namále,
přines nám ty korále!
Honzík běžel na horu,
nakopal tam bramborů.
Vysypal je před krále:
tady jsou ty korále.
Větší už tam neměli,
snědli je už v neděli!
Romance je převod básně Františka Hrubína režisérem Otakarem Vávrou. Skvělý snímek o mládí, nešťastné lásce, loučení, vzpomínkách a o posledních dnech starého pána.
Děj se odehrává o prázdninách roku 1930, dvacetiletý Vojta se vrátil ze studií do rodné vesničky a kromě starání se o dědečka po mozkové mrtvici vlastně nemá nic jiného na práci…
Otec jako průvodčí je celý týden pryč, a když do vsi přijedou kolotočáři, je to pro Vojtu akorát rozptýlení, kdyby ovšem jednou z nich nebyla krásná Terina…
Začíná letní románek jako z filmu. Protože Terina jezdí z místa na místo, je Vojtovi jasné, že vztah nebude mít dlouhé trvání. Navrhne proto Terině společný útěk, ta souhlasí. Do cesty se jim ale vplete Viktor.
Často jsem četla našim klukům Hrubínovy veršovánky. Pamatuju si ještě "Jak to bylo pohádko? Zabloudilo kuřátko. Za zahradou mezi poli pípá,pípá, nožky bolí. Ve vysokém obilí bude večer za chvíli".... Krásná poezie.Dík, že jsi ji připomněla. :-)