"To je zase pěkná blbost," slyším svoji babičku, která by to jistě řekla, kdyby si přečetla článek o novém vynálezu pro ženy.
Raději než politiky si poslechnu nebo počtu dr. Radima Uzla, který mívá v časopisech poradenské koutky a zveřejňuje zajímavé informace nejen o sexu. Z jeho zkušeností si mohu vzít mnohá poučení, navíc je to sympaťák, tak jeho rady čtu ráda. Zrovna dnes mě překvapil novým článkem na jednom serveru, kde píše o čurokapech.
Víte vlastně, o čem píše? Jestli ne, nic si z toho nedělejte, také jsem to nevěděla, je to nové zařízení, které prý dodá sebevědomí ženám a tím je povýší ještě víc na muže. Je to tedy něco, co přispívá emancipaci při močení. Pro představu vyjímám část toho článku, abyste věděli, o co vlastně jde: "Pomůcka může být vyrobena z tuhého papíru na jedno použití. Existují však i dlouhodobě použitelné čurokapy z plastu. Dají se prý vyrobit i z PET láhve. Jedná se o praktickou věc. Ulehčí ženám pobyt v přírodě, vojákyním jejich bojové akce, nebo i řidičkám nepříjemné chvíle ve frontách na dálnici."
Jistě sami vidíte, že je to velmi potřebná pomůcka, bez které se v nejbližší době žádná žena neobejde. Zamyslím se nad možností výroby z PET lahve a začnu brzy testovat, abychom už konečně doma jednou provždy vyřešili spor o záchodové prkénko.
Doufám, že se autorka tohoto článku na mě nebude zlobit, ale nedalo mi to! Už včera, když jsem četla tuto zprávu na iDnes, musela jsem se smát. Říkám si tohle snad vymysleli mužští jako pomstu.
Představila jsem si sebe samu, jak jda z práce, letím na nádraží do WC kabinky (když jsem si předtím pracně sehnala klíče) a ve spěchu vytahuji tuto plastovou pomůcku a chystám se ji použít. Času nebývá nikdy nazbyt a také dneska už slyším rozhlas "......přijede na kolej druhou!"
Celá uhoněná stojím, přikládám onen zázračný čurokap a konám svou potřebu. Upravuji se a chci věcičku vypláchnout proudem čisté vody, ale ouha, voda teď večer teče jenom slabounce, a tak ve spěchu strkám použitý minipřístroj do igelitové taštičky, k tomu zvláště určené, pak ještě do jiné tašky, oplachuji ruce tenounkým proudem vody a spěchám k vlaku. Nevím jak vy, ale já mám pořád nepříjemný pocit, že onen použitý přístroj cítím i přes trojí igelit. Vytahuji parfém a stříkám jím na vše strany. No hrůza, přebít jeden pach pachem druhým je nemožné a já se hanbou propadám.
Brrr, čurokap? Nikdy !!!