close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

I v pravěku se kradlo

10. února 2010 v 9:15 | já a net |  Něco z historie
Kradlo se dřív i dnes! Troufám si říct, že i takový pračlověk Tomeček byl leckdy svědkem toho, že některý člen jeho klanu si sám od sebe přivlastnil něco, co ten druhý považoval za své. Když například na břehu řeky našel pěknou velkou mušli a schoval si ji v kožešinách, považoval se za jejího vlastníka. Pak se stalo, že dělal pořádek, vyprášil kožešinu i s mušlí, tu pak našel někdo jiný venku před jeskyní. A byla jeho, původní majitel ji chtěl nazpět, tak docházelo ke rvačkám. Kradly se výrobky z kamene, hroty oštěpů, proč by se s nimi někdo dělal, když hodný soused už jich natloukl několik. Tak si ji prostě ten druhý sebral a bylo to. Pak už jenom záleželo na síle a schopnosti uhájit svůj, byť kradený majetek. Kradly se oděvy, zvířata, hodilo se ukrást i jídlo. S tím jak lidé nabývali více a více předmětů, zvětšoval se jejich majetek a rostla tak jejich vážnost a moc. Pochopitelně se to všem nelíbilo, neboť ne všichni mají stejné štěstí, jsou stejně pracovití a nápadití. Proto rostla chuť i těm druhým a sebrat něco bylo stále rozšířenější. V dobách hladu se jídlo, které měl jedinec uschované na horší časy, stávalo zdrojem šarvátek a bojů. Krádež jaksi zůstala s lidmi do dnešních dnů. Když v pravěku sebral něco jeden druhému, nebylo těžké usvědčit zloděje, dnes je to jiné. Fígle zlodějů jsou stále rafinovanější, věci vyráběné na běžícím páse jsou anonymní, a tak se musí hledat různé indicie, stopy, otisky prstů, dělat chemické rozbory lidského potu, slin, DNA. Je to stále složitější a složitější.
Když si v roce 1877 uvědomil sir William James Herschel při pohledu na otisky palců na smlouvách indických obchodníků, kteří se tímto způsobem podepisovali, že je každý jiný, upozornil na tuto skutečnost 15. 8. 1877 generálního ředitele bengálských věznic a doporučil mu, aby toho využil pro identifikaci vězňů. Nepochodil. Mnohem lépe se vedlo až siru Edwardu Henrymu, generálnímu policejnímu inspektorovi v Bengálsku, který daktyloskopii konečně uvedl do praxe. Policisté od tohoto okamžiku získávají výtečného spojence.

Soubor:Fingerprintonpaper.jpg
Daktyloskopie se opírá o tři zákony, jejichž zjednodušená formulace zní takto:
  • na světě neexistují dva jedinci, kteří mají absolutně shodné obrazce papilárních linií,
  • obrazce papilárních linií jsou po celý život relativně neměnné,
  • obrazce papilárních linií jsou trvale neodstranitelné, pokud není odstraněna zárodečná vrstva pokožky
 


Komentáře

1 Jarka | Web | 10. února 2010 v 13:04 | Reagovat

A krade vlastně už malý človíček, ve školce a na pískovišti. Hračky souseda jsou vždycky nějaké hezčí a neokoukané. :-D Že by jsme to měli to "braní" měli v genech?   :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama