close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Voňavé soboty

23. ledna 2010 v 13:08 | huspek.blog.iDNES.cz |  Co jsem četla jinde!
Dodneška se mi o tom občas zdá. V sobotu odpoledne, po velkém úklidu, vytáhla maminka z rozpálené trouby pekáč kynutých buchet, vyklopila je na mísu a po vychladnutí, posypány závějemi cukru, skvěly se na stole.
Krásně vysoké, nahoře propečené, voňavé, na bocích vláčné bílé okraje. A zatímco v rádiu končila sobotní hra pro mládež, nastával problém. Buchty byly makové a povidlové. Snad aby nezavládla šedá jednotvárnost anebo máku i domácích povidel bylo dostatek, byla polovina pekáče vyskládána buchtami makovými a polovina povidlovými. A na přeskáčku.
Nikdy mě nenapadlo sledovat, kam které maminka dává a myslím, že ani ona sama nevěnovala tomu pozornost. Stejně velké bílé bochánky ukrývaly v sobě náplň ukládanou systémem tu lžička máku, tu povidel... na míse rozdílu nevidět. A já měl většinou chuť na povidlové. Co s tím?
Neznám kluka, který by si neuměl poradit, byť mu život odpočítal zatím pouhých šest jar. V nestřežené chvíli dloubl prstík do slabé stěny a ejhle! Povidla! Pro danou chvíli bylo vyhráno. Pokud se ukázal mák, byla buchta vrácena na mísu naďobnutou stranou dovnitř.
Maminka to neměla ráda a není divu. Buchta s dírkou nabídnutá návštěvě měla přinejmenším vadu na kráse. Bylo mi vyčiněno, nějaký čas jsem jedl buchty bez rozdílu a potom opět dilema - povidla, nebo mák?
Dětství pominulo, roky nabraly spád, místo buchet dostavila se chuť na onačejší jídla, z chlapce vyrostl muž vedený k tomu, že něco se zkrátka může a něco ne a rýpat do buchet a tím méně do jistých věcí nebo lidí se nehodí a ani nevyplácí.
Přišla doba vlastní rodiny a za nějakou dobu se na kuchyňském stole objevila mísa kynutých buchet. Možná víc propečené na povrchu, ani tak vysoké jako ty z dětství nebyly, ale tajemství zůstalo. Neboť na jednom plechu pekly se spolu buchty makové a tvarohové. Mák dostal přednost před tvarohem a z boku buchet začaly se objevovat dírky od prstíků našich dcer. K nelibosti jejich matky.
"Berte, co je," rozčilovala se při pohledu na vybourané bílé stěny.
"No řekni něco," dovolávala se mé podpory a já si vzpomněl na soboty mého dětství. Pokrčil jsem rameny a potom poradil. Nešly by náhodou udělat ty dírky ještě před pečením, abysme viděli dovnitř?
Podívala se poněkud kose a mávla rukou. Příští sobotu jsme měli koláč. S tvarohem, marmeládou i mákem. Pěkně nahoře, aby bylo jasné, kde je co. Byl dobrý. Ale cosi se vytratilo. Trocha té záhady. Ta zkrátka chyběla...

Tenhle článek úplně přesně vyjadřuje pocity, jaké jsem mívala i já po návratu ze školy. Na chodbě to vonělo a u babičky na mě čekala mísa buchet nebo koláčů. Babička už dávno odpočívá někde na obláčku, ale ta vůně se mi někdy vybaví, jakoby zázrakem, když vstoupím do chodby našeho domu. Někdy mám pocit, že babičku slyším cupitat po kuchyni a klepnout dvířky sporáku. Ach, kéž by to byla pravda!!!


 


Komentáře

1 Jarka | Web | 23. ledna 2010 v 13:18 | Reagovat

To byl článeček pro mě, mám ráda buchty a sladké všeho druhu. Kdybych měla seřadit nádivku těchto kynutých, vyhrály by u mě makové, pak tvarohové a až na konci povidlové. A babičky dělají nejlepší buchty a koláče snad úplně všechny. :-D

2 skaut68 | Web | 24. ledna 2010 v 16:36 | Reagovat

Já vždy hledala tvarohové - taky máma dělala víc náplní a pak se hledalo. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama