close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Zimní slunovrat a staří Slované

21. prosince 2009 v 11:55 | stránky Středověk a časopisy |  Váže se k dnešnímu datu
Letos nastane 22. prosince 2007 v 06 hodin a 8 minut. Pro mnoho z nás je skutečným symbolem "návratu" Slunce - dny se konečně zase začnou kousek po kousíčku prodlužovat a nadvláda dlouhé zimní tmy tak bude postupně slábnout…
Jak vlastně naši staří slovanští prapředci tento svátek nazývali? Leccos se dá odhadnout z toho, jak jsou "Vánoce" dodnes nazývány v ostatních slovanských jazycích. (S češtinou ani slovenštinou si nepomůžeme - přejali jsme název z německého Weihnachte - svatá noc.) Najdeme například hornolužickosrbské "hody", dolnolužickosrbské "gódy", či kašubské "godë". To nám ale moc nepomůže, protože praslovanské "god" znamenalo svátek obecně.
O něco vyšší vypovídací hodnotu má slovinské označení "božič" nebo chorvatské a srbské "bozić", které označuje narození "mladého boha". Běloruské "koljady" a bulharská "koleda" jsou také předkřesťanského původu (z latinského Kalendae - označujícího první den v každém měsíci) - zmínky o koledě u Slovanů jsou už v Euchologiu sinajském z 9. století. Slovo "koleda" nejspíš v určité době na celém slovanském území vytlačilo původní název slavností zimního slunovratu.
Zimní slunovrat je určitě důvodem k radosti a oslavám. Možná si pomyslíte - v dnešní době ale máme v období slunovratu "na práci" něco úplně jiného - slavíme přece Vánoce! Svátek, který se Sluncem nemá nic společného…
Není to tak úplně pravda. Vánoce - druhý nejvýznamnější křesťanský svátek - jsou oslavou zrození - v té době (25. prosince) se údajně narodil Ježíš Kristus. A co se slavilo, před narozením Krista, tj. v době předkřesťanské?
Zrození Slunce. A to nejen "u nás", ale i jinde ve světě - u amerických indiánů, v Asii atd. Staří Řekové slavili zrození boha Slunce Hélia, Římané měli Saturnálie - svátek původně zasvěcený etruskému otci bohů, Saturnovi. V roce 274 římský císař Aurelián stanovil jako datum oslav zimního slunovratu 25. prosinec - den natalis solis invicti - den Zrození nepřemožitelného Slunce. Také Slované měli ve svém panteonu sluneční bohy - Svaroga, "boha nebeského světla, přemožitele tmy a chaosu", Dažboga, "boha Slunce" a Svarožice - "boha ohně". A také v jejich "kalendáři oslav" měly slunovraty významné místo.
Je možné průběh oslav rekonstruovat alespoň částečně. Zcela jistě souvisely s uctíváním nejvyššího a nejstaršího slovanského boha - Svaroga. Ten měl syna Dažboga, boha Slunce. Dažbog se o zimním slunovratu jako dítě rodí, během jara dospívá, o letním slunovratu nabude vrcholné síly a začíná postupně stárnout, až o zimním slunovratu umírá. Co se ale děje mezi jeho úmrtím a narozením, v době, kdy je pozemský svět bez jeho ochrany? Tehdy na světě nastává chaos, mizí hranice mezi světem a podsvětím a mohou se k nám dostat nebezpečné bytosti, běsi a čerti. V noci chodí po světě upíři, vlkodlaci a víly. Kromě toho můžete potkat i duše svých zemřelých předků.
Jak tomuto chaosu zabránit? Slované k tomu měli spolehlivý prostředek…
Oheň!!!
Nechodilo se spát, ale celou noc se bdělo u ohně - na jediném bezpečném místě. Od jižních Slovanů známe tento obyčej: hospodář odešel už za svítání na Štědrý den do lesa a zde odsekl speciální poleno - tzv. badnjak (nebo bădnik) - jeho název je odvozen od slovesa "bdíti" a souvisí právě se zvykem hlídat oheň celou noc. (Štědrý den nazývají Badnji dan.) Sekání "badnika" předcházely různé magické praktiky - např. ho posypali ho obilím, polévali mlékem nebo vínem, mazali medem… Kmen se směl porážet jen z jedné strany (na druhé se pouze udeřil sekyrou), nesměl padnout na jiný strom - to znamenalo neštěstí - ale musel směřovat k východu apod. Nejčastěji se jednalo o dubové dřevo, ale mohlo být i jiné (např. hruška). Poleno se doneslo domů a zapalováno bylo až za soumraku. Pravděpodobně "badnik" symbolizoval starý rok nebo Dažbogův idol.
Také si neumíte představit Vánoce bez zapálených svíček? Jejich mihotavé plápolající světlo dnes sotva nahradí elektrické žárovičky, i kdybyste jimi měli omotaný celý dům od střechy až po základy. Element ohně byl nejdůležitějším prvkem, který oslavy zimního slunovratu provázel. Měl nejen funkci symbolickou, ale zejména ochrannou.
Odsud tedy pramení obliba všech těch vánočních lampiček, světýlek a svíček, které máme tak rádi. Dodnes v nich vidíme ochránce života a domácího krbu.
Po zapálení svátečního ohně začala večeře. Během slavnostního přípitku k ní byly pozvány i duše zemřelých předků. Na stůl bylo sneseno co nejvíce postních (nemasitých) jídel - lišila se podle krajových zvyklostí. Nesměla ale chybět jablka (symbolizující zdraví), ořechy (symbol hojnosti) a česnek (s ochrannými účinky). Hlavní roli mělo pečivo - podávalo se hned po přípitku a rozděloval ho hospodář. Nejčastěji se jednalo o chléb, později ho nahradila vánočka (calta, húska) nebo speciální kulatá oplatka či koláč - ve tvaru slunečního disku. Bývaly zdobené svastikou nebo křížem v kruhu. Pečivo se dělilo na tolik částí, kolik bylo členů domácnosti (včetně předků).

 


Komentáře

1 Jarka | Web | 21. prosince 2009 v 17:11 | Reagovat

Hadi to byla pořádná porce zajímavých informací. Už se těším až se nám začne pomalu vracet sluníčko, teď s těmi všemi světýlky to člověku ani nepřijde, ale po svátcích už je každý rád za kousek světla navíc. :-) Hezké bylo povídání o tom jak probíhal dříve Štedrý den i večer. :-)

2 Hanka | 21. prosince 2009 v 22:58 | Reagovat

Tak tyhle články moc ráda čtu  :-P ! Je dobré si to občas připomenout, takové články na blog patří.
Líbila se mi věta: "Nechodilo se spát, ale celou noc se bdělo u ohně..." - je moderní doba, někdy se mi tohle podaří u počítače  :D  :D  :D (trocha legrace snad nevadí).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama