Sváteční dny pomalu končí. Všichni jsme nějak unavení, přeslazeni a je nejvyšší čas udělat něco pro svou duši, které něco chybí.
Vypravila jsem se proto odpoledne do našeho městečka. Bylo krásné odpoledne, sluníčko pomalu mizelo za obzorem a já si prohlížela vánočně naladěné město. Pomaloučku jsem docházela ke kostelu, kam mířilo množství lidí. Uvědomila jsem si, že je dnes koncert cimbálové hudby.
Svátečně vyzdobený místní kostel byl úplně plný. Na stromečcích kolem oltáře se třpytily hvězdičky a vzduch byl naplněn očekáváním krásného zážitku.
Několik tónů a celý kostel se rozezněl jásavými hlásky dětí, zpívajících koledy. Pak se pozvolna rozezněl cimbál, housle, klarinet a posléze dudy. Krásné hlasy se vznášely prostorem a jenom občas byly přerušovány hlasitým potleskem.
Stačila pouhá jedna hodinka a člověk je potěšen tou krásou. Nádhera!
Domů jsem šla s hřejivým pocitem, že jsem pro sebe udělala zase něco dobrého.




Miluju cimbálovku a v kostele, kde je dobrá akustika, to musí být překrásné. Měla jsi skvělý zážitek.