11. prosince 2009 v 7:59 | já a regionální tisk
|
Potkala jsem včera známého. vídávíme se dost často, tentokrát to bylo na nezvyklém místě. Stál u Městské knihovny a prohlížel si plakátky vystavené ve dveřích a trpělivě čekal. Jelikož bylo ještě dost brzy po ránu, nedalo mi to, abych se nezeptala, proč tak brzy vyrazil do ulic! Odpověděl mi zcela srozumitelně.
"No, přece byl jsem se podívat v LIDLu, když už ho dneska otevírají!" Docela jsem byla zvědavá na jeho dojmy, tak jsem si trošičku zahrála na redaktorku.
"Tak, mi teda popiš svůj největší a nejhorší zážitek!"
"Znáš mě moc dobře a víš, že nemám rád fronty. Tentokrát jsem však do jedné takové šel. Sám, bez donucení! Chtěl jsem manželce přinést čerstvé rohlíčky ke snídani!"
"No, prosím, tě, vždyť rohlíky mají na každém rohu! To jsi pro ně jel až tam," řekla jsem a ukázala rukou do neznáma.
"No, to jo, ale tyhle mastné," ukázal mi silonový pytlík s drobícími se rohlíky, "ty má manželka nejraději a ty nikde nebyly. U nás dostanou dvacet kousků a ty stačí rozebrat děti, když jdou do školy."
"A jak to tam při otevření vypadalo?"
"Jsou tam nějací umělci, hraje hudba, mají tam pro děti nějaké atrakce. To by bylo dobré, ale není tam stojan na kola, a tak jsem ho musel přivázat je značce!"
Namítla jsem, že to asi ještě nemají všechno tak, jak by mělo být, když před obchodem nastavěli stánky a podium.
"Taky jsem si to myslel a tak jsem poctivě čekal do 1/4 na osm, kdy už konečně otevřeli! Měli otevírat v sedum. Dovnitř se nahrnulo několik desítek převážně důchodců, zvědavých na nákupní sortiment. Ten jsem skoro neviděl, protože mají moc velké nákupní vozíky a s nimi se špatně jezdí. Z rohlíků měli jenom jeden druh a to ještě ne ten, který jsem já chtěl!"
"Takže spokojený nejsi, jak slyším, že?"
"Ale coby ne, jenom tam budu muset jít ještě jednou a v klidu si porovnat ceny. Určitě tam bude něco levnějšího a něco dražšího než jinde!"
"A závěr?"
"Naše obchodní síť už konkurenci potřebovala jako sůl, tak budeme vidět, jak se s ní vyrovná. Včera ještě otevřeli jeden obchod na náměstí, prodejnu masa a masných výrobků. Tam se zajdu podívat po neděli, doufám, že budu spokojen!"
"Tak ti děkuji a pozdravuj manželku a ať jí chutnají rohlíky!" zavolala jsem na něj už z dálky.
Tak, blíží se Vánoce a v našem městečku se pořád něco děje, myslím si, že je to dobře.
Hadi, abych ti řekla pravdu, tak se supermarketům vyhýbám jak čert kříži. Jdu tam tak jednou za rok a jsem vždycky docela rozhozená. Radši nakupuju v malých obchůdkách, i když je to tam třeba trochu dražší. Ale vyberu si v klidu a koupím jen to, co potřebuju a co se mi líbí. V supermarketech mají dost dobře vychytanou psychologii prodeje, takže i když to vím, vždycky nakoupím zbytečnosti. A těch lidí!!! O_O