25. prosince 2009 v 8:37 | Bible svatá a net
|
Samotné vánoční svátky začínají dnem narození Páně 25. prosince, (Boží hod vánoční, v občanském kalendáři označený jako "1. svátek vánoční"). 26. prosince se slaví svátek sv. Štěpána prvomučedníka, občanský "vátek vánoční". Již samotná otázka narození Ježíše v Betlémě je záhadou. Podle církevní tradice se tak stalo v noci z 24. na 25. prosince 4. př. n. l. Tehdy ale zemřel Herodes Veliký, který měl dát ještě za Ježíšova života příkaz k vyvraždění všech dětí v Betlému do věku dvou let. Podle evangelia sv. Matouše byli Ježíšovi rodiče Josef a Marie včas varováni a uprchli z Betléma do Egypta. Pokud bychom dávali za pravdu církevní tradici, toto datum by s údaji v evangeliích nesedělo. Problém je i v tom, že o vyvraždění neviňátek se zmiňuje jen Matoušovo evangelium, mohlo se tedy stát, že se jednalo o legendu, kterou Matouš do svého evangelia zakomponoval, aby zvýšil dramatický charakter Ježíšova narození. Vládě Heroda Velikého věnoval velkou pozornost židovský historik Flavius Josephus, který mu vyčetl mnoho zločinů, ale o vraždění neviňátek se nezmiňuje. Ze starozákonního podání je známo, že egyptský faraón poručil, kromě jiných tvrdých opatření, usmrcovat Izraelská novorozeňata, pokud budou mužského pohlaví. Obával se totiž rostoucí početnosti Izraelců.
Další indicií, vztahující se k narození Ježíše je zjevení tzv. betlémské hvězdy. Pozdější tradice z ní sice vytvořila kometu a nějaký čas se věřilo, že mohlo jít o známou Halleyovu kometu. Astronomické propočty prokázaly, že tomu tak být nemohlo a antické záznamy hovoří o poslední veliké kometě roku 11 př. n. l. Matouš o kometě nemluví a jasně říká, že šlo o novou hvězdu. Podle dnešních dobrozdání se jednalo o velmi vzácnou konjunkci Jupitera se Saturnem v souhvězdí Ryb. Astronomové potvrzují, že k této události došlo v roce 7. př. n. l.
Ježíšova matka Marie byla vychovávána ve škole jeruzalémského chrámu jako chrámová služebnice. Tyto se mimo jiné naučily číst a psát. Mohla tedy vést ke vzdělání svého syna a mít na něj v tomto směru určitý vliv. Podle tradice byla rodiči zaslíbena bohu a žila v chrámové škole 9 - 10 let. Po smrti rodičů jí příbuzní poradili, aby se z ekonomických důvodů vdala, byl jí doporučen tesař Josef. Ten se ženit nechtěl, ale když zjistil, že je zaslíbena Bohu, tudíž složila slib věčného panenství, souhlasil. Pak se ovšem zjistilo, že je Marie již s kýmsi těhotná, ale Josef byl nadále ke sňatku svolný. Snad nechtěl Marii vystavit trestu smrti ukamenováním za cizoložství. Podle tradice mu anděl řekl, že se jedná o boží zásah. Tento problematický fakt nejspíše zakrývá legenda o neposkvrněném početí. Navíc, podle Flavia měl Ježíš potom další sourozence - bratra Jakuba, kterého nechal roku 62 n. l. popravit v Jeruzalémě velekněz Annanus, dále to ještě byli Juda, Šimon a dvě sestry, ačkoli se ale přesně neví, zda to nebyli jen pokrevní příbuzní, například bratranci a sestřenice. Je možné, že Marie svůj slib nedodržela a tyto děti pocházely ze sňatku s Josefem, možná je měla s někým jiným. Nebo také mohlo být všechno úplně jinak.

To už se nejspíš nikdy nedovíme, jak to všechno bylo.. Ale to vůbec nevadí.