11. prosince 2009 v 7:59 | já
|
Vánoce se blíží mílovými kroky a u nás ve škole je to znát. Slečny místo na aplikaci venózní injekce myslí na dárky, které půjdou odpoledne kupovat. V jedné z našich tříd (musím říci, že to byl ročník večerního studia) se jedno odpoledne sešlo tolik balíčků s dárky, že je nebylo kam dát. Všechny uličky kolem lavic byly zastavěny a já chodila jako čáp.
Oni tedy už mají nakoupené, ale co já? Jedinou věc mám zatím pro Velkého Toma! Už na počátku listopadu mě zastavila Věrka a začala povídat něco o báječných věcech na jedněch netových stránkách.
"Schválně si je otevři, a uvidíš! Já letos nemám vůbec žádný problém s nakupováním, nahlédla jsem a hned nakupovala!"- povídala a zářila při tom jako sluníčko.
Opravdu jsem stránky otevřela a opravdu jsem zajásala nadšením. Byly tam věci, které bych použila sama. Například ten wellnes pobyt v lázních pro dvě osoby. Páni, to by bylo, masáže, perličková koupel, bazén, jóga a další príma věci. Jenomže Toma na takové věci neužije a samotné se mi na takové akce nechce. Tak jsem listovala a četla, až jsem na to přišla. Koupím Tomovi lístek na nějaký zápas Anglické Premiere League a mám ho z krku. Vím, že tímhle ho dostanu.
Horší je to s mladýma. Na to, aby tam jeli spolu s tátou, nemám finance, budou si muset nechat zajít chuť. Z těchto a podobných úvah mě vyrušilo náhlé zaklepání na dveře.
"Vstupte!" zavolala jsem a otevřela složku na stole.
"Dobrý den, ti přeju, paní učitelko!" - zahlaholila Maruna. "Děláš vůbec něco? Nebo jako obvykle se flákáš?" dodala s úsměvem a já ji ukázala na židli.
"Sedej, ty mentore jeden! Si myslíš, když honíš holky v nemocnici, že i já si to od tebe nechám líbit? Za trest ti neuvařím kafčo!" řekla jsem a vstala s konvicí v ruce. Než jsem natočila vodu a nachystala hrníčky, stačila mi Maruna povědět nejnovější zprávy, které se jako hlavní sestra v nemocnici dozvěděla o našich spolužácích a spolužačkách.
"A, to víš, že nemocnice pořádá výměnnou stáž pro tři sestry a tři doktory do Kanady? Zařídila to doktorka Medunová, víš, to je ta, co si vzala toho Aliho, či jak se jmenoval. Znáš ji ne? Jsou tam někde na soukromé klinice a uvolili se nám to sponzorovat."
Zvedla jsem oči od konvice, z níž se začínalo kouřit. "Jo, to si dovedu představit, jak se o to všichni perou!"
Podala jsem Maruně hrníček, svůj položila na stůl a začala jsem se hrabat v zásuvce. Úplně na spodu jsem našla nenačaté miňonky, které jsem nabídla ke kávě.
"Se budeš divit, ale zájem je takřka nulový. Ozval se pouze doktor Michlíček, ostatně ten by se přihlásil kamkoliv, šprtoun jeden. No a jinak zatím přemýšlí Ina z transfuzky, znáš ji, že?"
Jakpak bych neznala Miss nemocnice, několikrát rozvedenou a stále nenacházející ten pravý idol.
Usmála jsem se a dala si loka životabudiče.
"A co, ty, ty tam nejedeš?" zeptala jsem se, i když jsem odpověď znala předem. Maruna byla samoživitelka tří dospívajících dcer, manžel zmizel někde ve světě, aniž se s ní rozvedl, na holky neplatí, a každou snahu o domluvu neustále vetuje. Bydlí v nemocničním bytě, který dostala k pronájmu za drobný nájem, a za to se nemocnici upsala na deset let.
"Ne, já si to nemůžu dovolit, vždyť víš, jak na tom jsem! Já si spíš myslela na tebe, a proto jsem za tebou přišla. Kluci jsou velcí a Tomáš je dokáže zvládnout, máte tchyni, a tak nevidím důvod, proč bys ty, premiantka naší třídy, nejela! A nevzpomínej školu, s ředitelkou to vyřeším, bude ráda, že mát tak uvědomělou úču!" řekla Maruna a dlouze se zasmála. Zná mě od školy a ví, jak se na mě musí, byla si jistá, že neodmítnu.
"Počkej, drahá hlavnice, brzdi! To není jenom tak, na něco ti kývnout, když o tom nic bližšího nevím! Jak dlouho se bude muset tahle budova obejít bez mé maličkosti? Co budu potřebovat za doporučení a vůbec, kdy ta celá akce má proběhnout? A teď to nejdůležitější, kolik mám času k rozmyšlení?"
Maruna vstala položila mi na stůl nějakou složku, ve stoje dopila kávu a chytila za kliky. Vítězoslavně na mě pohlédla, byla si téměř na sto procent jista, že mě má, a pak dodala
"Jenom klid, všechno si dobře přečti, máš to v těch deskách. Pak mi zavolej a zatím čau."
Věděla to, má mě chycenou!
ahojky, máš moc hezu blog. mrkni pls na můj a zanech koment. papa