close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Dobrou chuť

6. listopadu 2009 v 13:53 | Já, Wikipedia a kuchařka M.D.Rettigové |  Něco z historie
Blíží se doba oběda, všude to voní a cinkají příbory. Copak nám asi připravili ve školních jídelnách, v závodních a restauračních zařízeních? Ráda si studuji jídelní lístky , prohlížím kuchařské knihy a různé recepty v časopisech. V televizi také sleduji pořad Ano, šéfe! Je zajímavé sledovat, jak se strava postupně mění a stejně jako v odívání se vrací to, co naši předkové znali a používali. Co se u nás ujalo a co ne. S objevením Ameriky se na potravinový trh dostalo spousta nových plodin, stejně jako způsob jejich užití.
Středověk
Toto období přineslo pro velkou část obyvatelstva první změny životosprávy. Většina lidí se živila relativně prostými pokrmy. Především obilovinami, hlavně ve formě kaší, a také chlebem. Také luštěniny byly na denním jídelníčku. Ochucovaly se kořenovou zeleninou a bylinami, které si rolník sám vypěstoval. Jedla se lesní zvěř, mléčné produkty; mléko a sýry a také vejce. V dobrých a úrodných dobách to bylo také maso (především z prasete, jehněte nebo kozy) a ryby, zde byl oblíbený kapr a v soli sušená treska. Brambory a kukuřice byly zcela nové plodiny a jejich pěstování bylo podporováno mnoha evropskými monarchiemi, ty to dělaly hlavně kvůli výživnosti těchto plodin. V tomto období vynalezl Papin tlakový hrnec.
Nejběžnějším masem ve středověku bylo maso drůbeží a hovězí. Kromě krav s telaty a slepic se na středověkých usedlostech chovali také vepři, ovce, kozy a koně. Předpokládá se, že maso koňské bylo konzumováno jen ve výjimečných situacích a u lidí nebylo oblíbeno. Chov hus a kachen nebyl běžný a na českém území se rozběhl až mnohem později.
Dobytek a drůbež kromě masa, poskytoval další důležité suroviny. Především mléko bylo ve středověku hojně využíváno a dále zpracováváno na smetanu, tvaroh, máslo, sýr nebo syrovátku. Lidé pili jak mléko kravské a kozí, tak ovčí a dokonce i mléko kobylí.
Na středověkých zahrádkách s pomocí rýče a motyčky hospodyňky okopávaly různé druhy zeleniny. Z překladu slovanských textů máme doloženo pěstování cibule, česneku, mrkve, ředkve, dýně, tykve, řepy, okurky, kapusty a zelí. Od poloviny dvanáctého století se písemné prameny zmiňují také o celeru.
V sadech se vysazovaly především jabloně, hrušně a broskvoně. Již od desátého století máme na území dnešního Česka doloženu švestku, třešeň a ořešák.
Zvláštní skupinou bylo divoké ovoce rostoucí v lese a na pastvinách. Sbíraly se plody dřínu, borůvky, maliny, jahody a moruše. Vodní ořechy, neboli plody kotvice plovoucí (dnes najdeme snad jen v chropyňském rybníku), byly vítanou pochoutkou středověkých lidí. Svůj význam měly i bukvice a žaludy, ze kterých se za časů hladu drtila mouka namísto z obilí.
Nejtypičtějšími rybami prohánějícími se středověkými rybníky byli pstruzi a úhoři.
Zvěřina byla poměrně vzácná. Chudí lidé s ní přišli do styku jen málo. Za pytláctví byly ve středověku hrdelní tresty, a tak se jen málokdo opovážil ukrást z panského.
Přes veškerou prostotu jídla existovala řada možností jak pokrmy dochutit. Příroda nabízela bohaté množství divoce rostoucího koření. Lidé mohli jako ochucovadlo využít jalovec, luční hořčici, kmín, planý kopr, několik druhů šalvěje a bezpochyby také základ tvořila divoká cibule či česnek. V Kosmově kronice je v druhé polovině jedenáctého století zmiňován kmín a cibule jako ochucovadlo k sýru se skývou chleba. Stejnou úlohu, jako koření při ochucování slaných pokrmů, mělo lesní ovoce při dochucování pokrmů sladkých.

Jídelníček chudého lidu období husitství


luštěniny - hrách

chléb
koláče s mákem
koláče s medem
ovoce - jablka
- švestky
- hrušky
- rybíz

nápoje - pivo
- medovina
odvary - šípky


Ráda si také prohlížím staré jídelníčky. Velmi mě zaujalo, že na Střední škole hotelnictví a gastronomie v Praze mají muzeum, které založil jeden z učitelů. Je přístupné žákům školy a jejich rodičům po domluvě i veřejnosti. Docela by mě zajímalo, zda jídelní lístky jsou také sběratelský artikl. Může to být velice zajímavé.




 


Komentáře

1 babi Maňasová | Web | 6. listopadu 2009 v 14:41 | Reagovat

Dřív se jedlo zdravě, jídelníček z doby husitské je toho dokladem.

2 Jarka | Web | 6. listopadu 2009 v 14:43 | Reagovat

Myslím, že dřív se jedlo zdravěji než dnes. Maso, ryby, mlečné výrobky, nebo co dal sad a les.  :-) Ty staré jídeláky by mě taky zajímaly! ;-)

3 Mirka | Web | 8. listopadu 2009 v 11:27 | Reagovat

..také bych se ráda podívala na jídelní jístky z dob minulých..  ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama