19. listopadu 2009 v 11:04 | já
|
Byla jsem v naší knihovně vrátit přečtenou literaturu. Ani bych nevěřila jak je dneska náročné vyznat se v tolika mnohdy nic neříkajících titulech a autorech. Mám pocit, že stejně jako rychle se množí zpěváci, tak rychle přibývá i spisovatelů. Kde jsou ty doby, kdy jsem měla absolutní přehled o tom, kde která kniha je, z které edice a kdo ji napsal. Chodím bezcílně, vytahuju jednu knihu za druhou a zkoumám přebal, čtu první nebo poslední stránku, abych se ubezpečila, že je to alespoň trochu čtivé. Vždycky to trvá hodně dlouho, než si něco vyberu. Mnohdy pak doma nadávám, že jsem si tohle a támhleto nemusela brát a naopak je mi líto, toho, co jsem si nevzala. Rozhodla jsem se, že si to nějak usnadním. Proto jsem si dnes vzala na pomoc tahák, vytvořený doma podle poznámek o knihách, jejichž titul mě zaujal třeba v časopise, nebo jsem zaslechla něco v rozhlase. Dokonce využívám i doporučení svých blogových kolegů. Seznam knih, které bych si chtěla přečíst, se hodně rozšířil (je v něm asi 80 knih), ale většinu z nich jsem v naší knihovně nenašla. I tak jsem měla co dělat, abych těch 6 knih donesla domů. Ještě, že mi pomohla Babeta.
Teď rychle nachystat oběd, upéct buchtu, pověsit prádlo, které se dopírá v automatce, a vrhnu se do prohlížení, roztřídím si knihy na skupiny a,b a c (což je jednoduché dělení na - hned, počká a až dle chuti), no a odpoledne, nebo spíše k večeru se pustím do knihy
č. 1/a.
Taky chodím do knihovny se seznamem, většinou tam ale najdu tak 2-3 knížky z toho co mám napsané, zbytek beru odhadem Máš pravdu, knížek teď vychází moc a těžko se v tom vyznat. Někdy vypadají lákavě a pak to stojí za houby.