close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Listopad 2009

Hádanka

3. listopadu 2009 v 9:59 | já a netové stránky |  Víte, že?
Občas člověk žasne nad současnou mluvou a psaním zejména těch mladších. Do komentářů k článkům vkládají různé prosby o hlas, návštěvu jejich stránek a pod. Kolikrát si říkám, že jsem asi analfabet, protože ať se snažím, jak chci, nerozumím. Rovněž mobilní zkratky mi stále častěji připomínají rozhovory mezi mimozemšťany. Napadla mě jedna taková hříčka, my dříve narození si ještě pamatujeme spoustu podivných slůvek, která používaly naše babičky a dědové. Zkusme zapátrat v paměti a dejme dohromady to, co jsme znali a už skoro zapoměli. Našla jsem někde pár slůvek, která jsou docela zajímavá. Jejich obsah se dá docela lehce objevit.
Např.:
AGNÚSTEK : medailonek
BAJA : tmavá špinavá místnost nebo dům
BREBERKA : veš
CIBÉBA : hrozinka
DRKOTINA : pokrm z rozsekaného masa, kůží ap., zalitý rosolem
DRCNÚT : trknout
EGREŠLA : angrešt
FIRHUŇKA : záclona
FJERTOCH : krajková zástěra ke slavnostnímu ženskému kroji
FRFŇIT SA: nimrat se, rýpat se
GLGAT: pít velkými doušky
GUČA : 1. chumáč ovoce na stromě, 2. opuchlina, 3. chumel
HALUZ : větev
HÉPAT: skákat, poskakovat
HERBERK : nepořádek
HLÍSTA : dešťovka
KACABAJA : mužský krátký kabátek do pasu z tmavého sukna
KAMRLÍK : malá místnost v domě (spíše sklad apod.)
KVICHT : závaží
KŔDEL : hejno drůbeže
KRUPÓN : kůže odřezaná ze zad prasete
KÚŠTĚK : díl, kousek
LAPJET: sedět
LATERŇA : svítilna
LEGÁTKA : židle
MARHULA : meruňka
NÁČENÍ : nádobí
NOŠA : ranec
NAPCHÁVAT SA : cpát se
NOŽÍCE : nůžky
OPLÉGR : řízek rostliny
ORINGLA : náušnice
PALAZÓR : deštník
PARADAJKA : rajče
PCHÁČ : bodlák
PIGLOVAT : žehlit
POKLÚZAT : krmit domácí zvířectvo
POSYPÁTKO : drobénka na koláče
PUNT : poklopec
PUTÉNKA : plechová (dřevěná) konvička na tekutiny s jedním uchem
RYGL : zástrčka na dveřích
ROZGAJDANÝ : vnějškově neupravený
ROZGLÁBENÝ : dokořán otevřený
ROZGLABKY : kalhoty s rozparkem
SKIFKA : skrojek chleba
SOPÚCH : větrací otvor v klenbě sklep
SOTÚREK: košík válcovitého tvaru vypletený ze slámy (s jedním uchem) na litrovou láhev
STROŽOCH : vložka do postele nacpaná slámou
ŠÁŠÍ : suchá tráva, keře
ŠIFONÉR : skříň na šaty
ŠKARPA : příkop
ŠKRALÚP : ztuhlá vrstva na povrchu tekutiny
ŠOPKA : kůlna
ŠNUPTYCHL : kapesník
ŠPAGÁT : provaz
ŠPORHELT : kamna s plotnou na vaření (na uhlí)
ŠPRUŠLA : kulatá příčka u žebříku
ŠRAŇK : 1. zábradlí, 2. závora
ŠTOKRLA : židle bez opěradla
TEPICH : koberec
TURKYŇ : kukuřice
VYZUNGNÚT: vypít
ZEM : podlaha
ŽUFÁNEK : naběračka

A včíl by ňa zaujímalo, či mi tí dnešní ogařiska a cérky budú rozuměť.

Straší, braši, v naší obci straší.

3. listopadu 2009 v 9:39 | já |  Moje psaní
Strašice jsou velkou vesnicí asi 10 km východně od Rokycan ve východní části okresu Rokycany. Koncem října 2009 pronikly Strašice do celostátních médií poté, co se v jednom rodiném domku odehrály záhadné jevy jako samovolné hoření zásuvek, praskání skel a žárovek a podobně.
ČEZ, obec, řada místních a dalších "mudrců", kteří do obce nyní hojně zajíždějí, nejčastěji problémy vysvětlují vysokofrekvenčním vlněním, které přístroje ČEZ neumí změřit,
Jak to teda je, se asi jenom tak nedozvíme. Příčin může být několik, od těch nevysvětlitelných a strach nahánějících, přes úplně obyčejné fyzikální jevy spojené s blízkým vojenským újezdem a sluneční elektrárnou (Nedávno přece byla na slunci a k zemi se blížila tzv. magnetická bouře), jednoduše vysvětlitelnou "něčí legrácku", která měla přinést větší popularitu a známost jinak obyčejné vísky.
Nechci nikoho podezírat ze špatných úmyslů, ale nic se nenaměřilo a asi ani nenaměří, všechno se nějak vytratí a vyšumí, pár lidí si ještě nějakou dobu bude lámat hlavu a bude konec.
Osobně bych nějaké to skutečné tajemno uvítala, ale v tomto případě jsme všichni asi nějak vedle. Nakonec název obce Strašice, bez nějakého toho pořádného strašidla asi turisty moc neláká.

Včera, dnes a zítra?

2. listopadu 2009 v 10:58 | já |  Fotografie
V sobotu ráno jsem se dívala oknem z kuchyně na svou zahrádku. Svítilo sluníčko, obloha byla modrá a zahrada hrála všemi barvami. Jak rozdílný byl pohled včera ráno! Holé větve trčí k šedivé obloze a včera ještě tak krásná ozdoba z listí, spadaná do zelené trávy pod stromem.

a dnes ráno


Dům snů

2. listopadu 2009 v 10:35 | já |  Moje psaní
Máte rádi reality show? Nejsem jejich velký fanoušek a na některé se ani nedívám. Asi před týdnem jsem náhodou viděla kousek pořadu - Dům snů. Jsem z toho ještě dneska docela v šoku. Parta laiků, složená z několika manželských a mileneckých dvojic, staví dům. Každý týden dávají minusové body někomu, koho chtějí vyřadit ze hry. V průběhu pořadu jsme viděli, jak mezi lidmi, kteří jsou neustále spolu a kde vždy některá dvojice je určená vařit, jiná dělá tzv. stavbyvedoucí, dochází k ponorkové nemoci a jak zde vyplouvá na povrch vše, co se zpočátku jednotlivci snažili utajit. Ať už je to rasismus, snobství, závist a pokrytectví, tak i pohrdání partnerem, objevují se stavy naprosté vyčerpanosti a vyprahlosti emocí, skřípění zubů, nadávky a křik, které zákonitě u většiny vystřídá pláč a bezmoc. Je to hrozná podívaná, která u všech zúčastněných, ať chtějí nebo ne, ukazuje jejich opravdovou povahu. I když televize uspořádala pro jednu z dvojic honosnou svatbu, několik dvojic stojí na pokraji zhroucení jejich vztahu a jsem si jista, že zatím je drží jenom vidina výhry - toho Domu snů. Ačkoliv mám ráda psychologická dramata v knihách, filmu nebo divadle, vidět je na vlastní oči teda nemusím. Nevím, jak kdo, ale já si myslím, že takové pořady jsou opravdu pod důstojnost člověka, který se rve o majetek, šlape po citech svých i partnerových, nechává se ukazovat takřka na pokraji svých psychických sil a kašle na veškeré morální zásady, které měl.

Ekologicky úsporná dřevostavba za deset milionů korun je dílem renomovaného architekta Josefa Smoly. Při její realizaci byly použity u nás zatím ještě nikdy nevyužité technologie. Kromě samotného domu vítězové reality show získají i třímilionový pozemek pod ním.

Stálo by vám to za to a přihlásili by jste se do této soutěže?


Pták v trní

1. listopadu 2009 v 10:49
Podle jedné legendy žije na světě pták,
který zazpívá jen jednou za život,
sladčeji než jakékoli jiné stvoření na této zemi.
Od chvíle, kdy vyletí z hnízda,
hledá trnitý strom
a neustane, dokud ho nenalezne.
Potom se v těch nehostinných větvích rozezpívá
a na nejdelší a nejostřejší trn se nabodne.
Umíraje se vypne ve smrtelných mukách
a krásněji než skřivan či slavík
zazpívá jednu jedinečnou píseň,
za kterou zaplatí životem.
Ale celý svět zmlkne a naslouchá
a Bůh na nebesích se usmívá.
Neboť to nejlepší se vykoupí
jen velikou bolestí...
Alespoň tak praví ona legenda.

Z knihy Ptáci v trní od Colleen McCulloughové