22. října 2009 v 7:07 | já
|
Čekám! Až se rozední, abych nemusela svítit! Pak také dneska čekám důležitý dopis, který možná leccos změní. Je ráno a já čekám, až mi zavře voda na kávičku. Doufám, že dneska bude také tak hezky jako včera a dočkáme se pěkného dne.
Všimli jste si, kolikrát je v těch předchozích větách slovo čekám nebo dočkat? Když se tak nad tím zamyslíme, on je vlastně celý náš život o čekání! No, jenom si to vemte od počátku, nejdříve všichni čekají, než se narodíme, pak se čeká na první zoubek, první krůček a slovo. Chodíme do školky a celí nedočkaví se nemůžene dočkat školní lavice, a až budeme umět číst, psát, počítat.
Konečně jsme se dočkali a končíme školu. Je jedno jakou, ale čekáme nyní na příležitost, abychom se vrhli rovnýma nohama do života. Do života, od něhož toho tolik očekáváme a na nějž se těšíme. Bude tu konečně první vážná známost a s ní manželství, jehož se nemůžeme dočkat. Po nějakém roce soužití očekáváme, od manžela konečné zmoudření a po narození toužebně očekávaného dítka konečně spokojenou rodinu. Zaměstnání se nám líbí, ale každý den čekáme na ten zázrak, že nás povýší, pochválí, nebo konečně nás opustí ten protivný kolega, či šéf. S přibývajícími lety nás občas navštíví nějaká protivná nemoc, a tak stále čekáme, kdy už bude po rýmě, kdy přestane migrena a bolení zubů. Žijeme si spokojeně, rok za rokem jsme netrpěliví, kdy už se dočkáme dovolené, od níž si slibujeme konečně pořádný odpočinek a povyražení. Děti dospívají a čekání na jejich zdárné ukončení školy a nástup do prvního zaměstnání se zdá nekonečné. Když se tak stane, jsme napjati o to víc, jak se jim bude dařit a čekáme na jejich úspěchy, jimiž se můžeme chlubit. Kolegové v práci se pomalu jeden za druhým vytrácejí a odcházejí na zasloužený odpočinek. Také nám se doba krátí, a tak čekáme, kdy to potká nás.
Pořád jenom na něco čekáme a život nám utíká mezi prsty. Nečekejme! Nečekejme na lepšího partnera, nečekejme na lepší místo, na den, kdy nám začne konečně ten lepší život. Nezačne! Ten už je! To, co žijeme dneska a zitra, den po dni, to je ten pravý život! Proto na nic nečekejme a žijme ho teď! Nečekejme, až bude příležitost svému partnerovi říct, že ho milujeme. Řekněme to dneska, svým dětem, že bez nich by byl život prázdný, řekněme dnes svým kamarádům, jak jsme rádi, že je máme! Život není čekárna, v níž se pořád na něco čeká! Život je to, co máme a co můžeme ve vteřině ztratit. Proto nečekejme a žijme! Prožijme každou minutu, každý den!
nááááááádherný upéééé boží blog
♥♥♥♥♥♥♥♥♥
♥♥♥♥♥
♥♥♥
♥
Jen tak dál <33