Kamenná knihovna
10. října 2009 v 8:43 | já | Moje psaníBohové, hroby, učenci - tento titul kdysi dávno přečtené knihy mi straší dneska od rána v hlavě.
Měla jsem zvláštní sen. Ocitla jsem se kdesi ve světě dávno zapomenutých vykopávek. Pracovali jsme pod rozpáleným sluncem, na pláni, kde nebylo daleko široko nic, co by vrhalo stín. Naše práce spočívala ve sbírání nějakých zvláštních kamenných destiček, na nichž bylo nějaké zvláštní písmo. Vedoucím celého týmu jsem byla, jenom považte, já, a celé dny jsem se snažila písmo rozluštit. Hlava mi šla kolem a já ne a ne na to přijít. Destičky mi nosili v proutěných košících a neustále jich přibývalo. Můj stan se pomalu začínal zaplňovat. Šílela jsem z této svojí neschopnosti cokoliv na destičkách přečíst. Najednou jsem uviděla PC, napadlo mě poraď se s někým, co dělat. I zadala jsem Googlu - rozlušti text! Stalo se něco podivného - rozezvučely se všechny telefony a na obrazovce se objevila tvář neznámého muže, orámovaná podivným světlem. Díval se na mě a já na něj. Najednou jsem všechno věděla. Každé slůvko, každý znak mi byl jasný. Hrozně se mi ulevilo a já usnula. Když jsem se probudila, byl bílý den a já ležela ve své posteli doma. Hned první myšlenka patřila destičkám. Byly samozřejmě pryč a s nimi i moje znalost starého písma. Marně si lámu hlavu a vzpomínám, zda se mi nevybaví alespoň něco. Nic!! Marnost nad marnost. Jsem zase jenom obyčejná ženská, která ráda čte v knihách o historii. Možná že je to tak lepší! Kdoví, co bych se z těch podivných tabulek dozvěděla. Třeba by mě bolela hlava ještě víc.
Komentáře
Tak už to bývá, že důležité sny zapomeneme. I mně se dneska cosi zdálo, jenže za tím následoval hned druhý sen a tak nevím nic, všechno jsem to zaspala...Jen podvědomě cítím, že to bylo něco důležitého.
Jú, to byl zvláštní sen, takový jako sny bývají. Musel to pro tebe být silný zážitek, když si to tak do podrobna pamatuješ, mě se sny během chvilky po probuzení vykouří z hlavy. Třeba se ti sen ještě vrátí a ty pochopíš co ti chtěl říct a možná, že taky ne, ale i tak je přijemné snít! :-) ;-)