close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Je to i můj život

23. října 2009 v 7:00 | Picoultová Jodi |  Co jsem právě dočetla
Anna není nemocná, ale jako by byla. Ve třinácti letech má za sebou nespočet chirurgických zákroků, nemocničních pobytů, transfuzí a injekcí - jen proto, aby její starší sestra Kate mohla žít. U Kate totiž ve dvou letech propukla leukémie a její rodiče se rozhodli pro další dítě, aby pro nemocnou dceru získali dárce kostní dřeně. Anna byla počata ve zkumavce a lékaři vybrali embryo, které bylo pro Kate jako dárce geneticky vhodné. Jenže v rodině, kde se všichni soustředí na vážně nemocné dítě, si Anna připadá jenom jako dárce. Nemilovaná, nadbytečná, pouhý stroj, který udržuje sestru při životě. A tak se jednoho dne vzepře způsobem, který šokuje všechny okolo, ale i ji samotnou. Rozhodne se, že už nebude jenom výrobcem buněk, že má nárok být vnímána jako lidská bytost. A když to nepůjde jinak, domůže se práva na vlastní tělo a vlastní život i před soudem. V této fascinující povahové studii rámované strhujícím příběhem zkoumá Jodi Picoultová reakce a rozhodnutí lidí v těžké životní situaci a klade mnoho otázek, na něž se těžko hledají odpovědi. Mají rodiče právo nutit zdravé dítě podstupovat bolestivé a někdy riskantní zákroky, aby zachránili to nemocné? Když využijete jedno dítě, protože představuje jedinou naději na záchranu toho druhého, jste dobrá matka... nebo velmi, velmi špatná? Kontroverzní téma podává autorka citlivě, bez přehnaného sentimentu či kazatelského poučování.
Jsem dojata a nemám slov. Nádhera, která vás nutí k zamyšlení.


 


Komentáře

1 babi Maňasová | Web | 23. října 2009 v 7:48 | Reagovat

Nevím, jestli bych měla nervy na to číst tuhle knížku - vždycky to hrozně prožívám a docela mě rozhodí, když něco takového čtu.

2 Jarka | Web | 23. října 2009 v 9:41 | Reagovat

No to je zajímavé téma, zplodit dítě za účelem dárce orgánů. Jak to vlastně Hadi dopadlo, našly si matka a dcera k sobě cestu? Nebo to byla knížka s otevřeným koncem, aby provokovala k zamyšlení? Mě už to k přemýšlení vyprovokovalo. :-|

3 Eva* | Web | 23. října 2009 v 9:48 | Reagovat

Hadi, já bych tohle asi nemohla udělat, chudák Anna... :-|
Ještě píšeš, že byla jen jako výrobní nástroj, že jí rodiče nevnímali jako dítě.  :-x

4 Hadimrška | 23. října 2009 v 9:49 | Reagovat

[3]: Evi, to ona sama se tak cítila a proto se vzbouřila.  :-(

5 Eliza | E-mail | Web | 23. října 2009 v 20:32 | Reagovat

Říkala mi dcera, že právě toto téma nedávno viděla  ve filmu či CD! Nervy drásající ( tedy pro maminky s citlivou duší).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama