2. října 2009 v 9:09 | já
|

Barvy kolem nás se mění! Ještě včera převládala krásná zeleň, zářivá žluť a modř oblohy. Nejen kolem nás, ale i na oblečení. Přešly dva tři dny a všechno je jinak. Sluníčko se sice snaží proniknout zachmuřenou oblohou, jeho paprsky dopadají do korun stromů a spolu s listy vytvářejí v zahradách jakési zvláštní kouzlo. Fotograficky těžko uchopitelné a slovy nepopsatelné. Ranní mlha vypadá jako závoj z té nejjemnější tkaniny na hrdě stojící jabloni. Korálky červených jablíček se v tom ranním sluníčku svítí jako ty nejcennější granátky. Mezi stromy si pavoučci natáhli obří pavučinu a třpytící se kapky rosy do ní lákají hmyz poletující ve snaze prohřát alespoň trochu zimou zkřehlá křídla. Tu a tam je polapen také pestrý motýl, který si nedal pozor při závodech s kamarády. Pod nohama začíná sem tam šustět spadený list a kolem se rozprostírá ticho. Ty tam jsou ranní serenády ptáčků zpěváčků, doplněné cvrkáním lučních kobylek. Opravdu už začíná podzim! Podzim s krásnými barevnými listy, s vůní spáleného listí a kvasícího ovoce, nachystaného na "valašskou medicínu" - slivovici. Podzim s chladnými rány a teplým čajem vonícím na našich stolech. Ta tam je pohoda sluncem zalitých dní! Ale tak už to chodí, po dnech krásných přicházejí dny horší i ty nejhorší. Věřme, že se zase všichni dočkáme těch lepších, a pokud to jde, užívejme si i těch méně slunečných, ale nutných dnů.
Jdu si chystat podzimní svetříky a bundy, už se na ně také těším, mají teplé okrové a zemité barvy a budu opět jiná, trošku podobná tomu podzimu, ale jenom malinko, věřte mi!
Hadi máš pravdu, stačilo pár dní a jak ten podzim poposkočil! Nejlíp to vidím na břízách, na které koukám z okna. Takřka půlka listů je žlutá a pod nima stojící lavička už je obklopená hnědou šustivou dekou. Zatím se mi to líbí, horší jsou pak ty holé pahýly. :-? :-)