Stejně jako jiné oblasti Čech a Moravy měla i Haná svůj typický kroj. Ten plně odpovídá rázu kraje - je důstojný a přece půvabný, mužský někdy může budit dojem příliš honosného a furiantského, je ale velmi krásný. V okolí Haček, vzhledem k podhorskému charakteru krajiny a větší chudobě lidu, nebyl kroj tak nákladný, pouze napodoboval hanácký a čím dále od Hané, tím byl jednodušší, bez bohatství vyšívaných ozdob. Záhy byl nahrazen obyčejným občanským oděvem.
Mužské kroje mívaly nejrůznější doplňky. K nejzajímavějším patří kožené hanácké pásy vyráběné v okolí Litovle a zdobené vtloukáním jemných kovových plíšků, mnohdy kombinovaných s výšivkou uzounkými řemínky z různobarevné kůže.
Hanácký kroj se liší podle jednotlivých lokalit, zejména barvou kalhot - gatí - a haleny či formou klobouku. Například Hanák u Kroměříže, Holešova a Prostějova má červené široké koženky (Slováci jim říkají "baně") pod koleny zadrhnuté střapci.
Lýtka od kolen po kotníky jsou oděna do plátěných "veliček" asi o třetinou přesahujících boty. Ty jsou vysoké, lesklé, vpředu nahoře opatřené vlněnou růžičkou. Hanácká vesta je ze zelené látky, kolem dírek pestře vyšitá a ozdobená lesklými (mnohdy stříbrnými) knoflíky. Kolem těla je kožený, pěkně vyšívaný pás, široký asi na dlaň. Svátečním hanáckým oděvem je dlouhý modrý plášť s hojnými nařasenými límci, v zimě také dlouhý, až na paty sahající červenavý nebo hnědý kožich. Hanáci nosili dlouhé vlasy a vyholené tváře.
Vdané ženy nikomu (ani vlastnímu muži) vlasy neukázaly, to by bývala hanba. Šátek musel vlasy úplně skrýt. Při práci a hlavně za letních veder, když byl šátek na obtíž, braly si vdané ženy na hlavu bílé, ozdobně pletené čepce, které si ponechávaly i pod šátek, aby se ušetřil a nemastil od vlasů.

Hanácký kroj jest vůbec královský oděv mezi ostatními kroji, zvláště šat nevěsty, ozdobí-li se nevěstinou korunou, pantlíkem a úvodnicí.



Krézl, obojek nebo placák
Rámuje celou tvář i hlavu jako u bohatých renesančních okruží v 15. a 16. století; jeho původ je však mladší. Obojek - krézl je vlastně pruh plátna asi 10 cm široký a 4 až 12 metrů dlouhý, ozdoben bílou ručně dělanou asi 5 cm širokou krajkou, na spodní straně je zřasen a všit do límečku.

Je až neuvěřitelné, do čeho všeho se lidé dokáží "nahastrošit" v tom nejlepším slova smyslu. Měli by v krojích chodit i mladí lidé, aspoň v neděli do kostela, nebo jen tak na špacír. Hezké a možná i logické zdůvodnění bylo v jednom z dílů "básníků".