Stály tam na rohu ulice a bylo je už z dálky vidět. Dvě nejznámější drbny z ulice! Každý se jim vyhnul obloukem, někdo rychle pozdravil a pokračoval v chůzi. Čas míjel a ony stály a pořád si povídaly.
Tušila jsem, co mají na pořadu dne! Kamaráda, který se nedávno rozhodl skoncovat se svým dosavadním životem. Navenek se mohlo zdát, že je u nich všechno v pořádku. Dcery vždy upravené odjížděly v neděli večer na internát a on je byl doprovodit, pomáhal jim s taškami. Loučil se s nimi dlouze a dojemně. Ráno ho našli v nedalekém lesíku. Náhodou! Nikdo ho nepostrádal, nikdo ho doma nehledal. Krásný nový dům, který nedávno dostavěli, byl to ráno zcela prázdný. Našli jenom kočku, vyhřívající se na sluníčku. Soused, který byl na zahradě, o rodině nemohl říct nic špatného. Vidíval nejvíce jeho, občas se na krásné zahrádce prováděla nějaká akce, to, když manželka byla náhodou doma. Většinu roku trávila díky svému zaměstnání mimo město. O děvčata a dům se staral on. Dávno již věděl o jejích avantýrách, ale nikomu se nesvěřoval. "Holky, jsou ještě malé, nebudu je tím zatěžovat," říkával, když jsme se náhodou potkali," má je ráda a ony ji také. Přece to nebudu hrotit!" Tak to stále držel v sobě, měl vlastní malou firmu, dva či tři zaměstance, kteří by od něj neodešli ani za nic. Choval se k nim vždycky dobře a ani oni nevěděli, jaká je u nich situace. O prázdninách, když se manželka objevila na několik dnů doma, nabalili auto a jeli na "společnou" dovolenou. Léto skončilo, začala škola. Potkala jsem je s holkama v místním papírnictví. Byl jako vždycky usměvavý a příjemný, kdo je potkal a viděl, netušil, co nosí v hlavě. Překvapilo to všechny kolem a všichni nevěřícně kroutili hlavami. Jejich krásný dům má nyní na sobě velkou ceduli - Na prodej.
Drbny doklepaly a rozešly se po dlouhé půlhodině.