close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Román na pohlednicích

7. srpna 2009 v 16:47 | já |  Můj koníček
Jak jsem se tuhle opět těšila svou sbírkou pohlednic, udělala jsem něco, co málo dělám. Přečetla jsem si, co pisatel adresátce oznamoval. Pohlednice jsou od jedné paní a je jich několik. Když mně je dala, byly převázané růžovou stužkou. Pisatelem byl její otec. Pocházejí z let 1906 -1914. V tu dobu byl její tatínek pracovně v Sarajevu. Byl zaměstnancem fy Baťa a své lístky, jak říkal, posílal svým rodičům i své milé. Sledujete-li je podle data odeslání, rozvine se před vámí úplný román. Rodiče uklidňuje, že dobře dojel z Moravy a zásoby jídla mu vydrží alespoň do Vánoc. V místě, kde pracuje, je spousta zajímavých lidí, tzv. bosňáků. Posílá jim několik lístků s uličkami starého Sarajeva, pravé turecké zahalené ženy. Překvapením pro mladíka jsou zdejší hřbitovy s muslimskými náhrobky, které mají nahoře vytesaný turban. Ty označují mužské hroby, na ženských jsou kytky. Po několika měsících chlapec oznamuje, že ho posílají někam na služební cestu, a tak se jim ozve několika lístky z Uher, a zároveň posílá všem pozdrav k Vánocům. Po první návštěvě doma se poprvé objevuje lístek psaný děvčeti. I oslovení ukazuje počínající vztah mezi nimi. S Richarda se stává Richoš a Marie je pro něj Maruška, miláček, nejmilejší. Přichází předválečné období, v němž se ti dva vezmou. On ještě stále pracuje po celé RU říši. Objevuje se změna příjmení a v lístcích přibývá jméno, Beďa. Narodilo se jim dítě, později druhé. V době I. světové války, kdy mladý muž a tatínek se neustále se svou jednotkou přesouvá z místa na místo, nezapomíná své manželce skoro denně psát. Jenom namátkou uvedu několik názvů měst a městeček, která navštívil. Své, nyní už ženušce, posílá obrázky do sbírky. Celý příběh začíná v Sarajevu, pak následují názvy jako Gorazda, Kalinovik, Zagreb, Krakow, Kassa, Nagymihály, Lwów, Ruse, Jagodina, Sofia, Vidin, Sambor, Budapešt. Tady končí i dochované pohlednice, zachycující kus lidského života.









 


Komentáře

1 Eva* | Web | 7. srpna 2009 v 17:45 | Reagovat

Hadi, jestlipak neporušuješ listovní tajemství!  :-D
Já mám taky staré pohledy, korespondenci mezi dědou a babičkou, když byl děda v první světový válce.
Pak jsem si koupila pár pohledů v bazaru, je na nich taky románek, který psal zamilovaný mládenec své milé.  :-)

2 Hadimrška | 7. srpna 2009 v 19:13 | Reagovat

[1]: Evi! Já si myslím, že všechno už je dávno promlčené. ;-)

3 Jarka | E-mail | Web | 7. srpna 2009 v 20:53 | Reagovat

Hadi, musím obdivovat i ten rukopis. V dnešní době počítačů už člověk pomalu nevezme pero do ruky. Nedávno jsem přišla na to, že se mi špatně píše. Zdálo se mi, že píšu pomalu, neměla jsem trpělivost s jednotlivýma písmenkama a fakt mi to dělalo potíže. Snad si koupím písanku a budu trénovat.  [:tired:]  :D

4 babča | Web | 8. srpna 2009 v 8:39 | Reagovat

jo to byly časy taky mám schované staré fota od drahoušového prastrýca co si dopisovali on a jeho bratři z vojny a podobně fascinuje mě jejich oslovení jako třeba drahý bratře a podobně dneska už se tak hezky ani lidi neumí vzájemně pojmenovat a ten krasopis mě vždycky dostane taky ráda sedím a prohlížím si je a pročítám  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama