Jen tak na okraj
21. srpna 2009 v 8:48 | já | Moje psaníKomentáře
hmm, tak o tom mi povídej..a nejlíp, když se ozvou v sedm ráno:-(
[2]: Tak to jsi klepnul hřebíček na hlavičku, šak to bylo ve čtvrt na osum. Už mě fakt štvou.
[:tired:]
Něco podobného je rozdávání různých letáků, nebo pozvánek třeba na nějaké představení, nebo výstavu, nebo do nočního podniku. Na malém městě se s tím nesetkáte, ale třeba v Praze...Vybudoval jsem si na to svoji metodu. Za prvé připažím ruce pevně k tělu a dívám se upřeně před sebe. A nevidím neslyším. Jenže manželka jde krok za mnou a jí ta ruka nakonec vyletí... :-D :-D :-D
:-D Hadi nejsi sama, neotravujou jen tebe. Zrovna nedávno jsem neuváženě zvedla neznámé číslo a jako další neuváženost po pravdě řekla, že mám chvilku času. Když jsem dívčí hlas přesvědčila, že nehodlám na svém tarifu nic měnit, začala se vyptávat na manželův. To už jsem sebrala odvahu a rozhovor ukončila. Jsou vlezlí jak štěnice! :-?