close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Za oknem bylo modro!

10. července 2009 v 13:36 | ja |  Moje psaní
Dnešní den se zatím jeví docela poklidný, jenom abych to nezakřikla. To je tak vždycky! Myslíte si, že nejhorší máte za sebou, bác a přijde něco jiného. Jako třeba tuhle. Vstávala jsem "zadkem napřed", jak říkávala babička. Nechtělo se mi ani chystat snídani a že jsem měla hlad! Ani jít pro nákup, přitom lednice zela prázdnotou.
Když už jsem se donutila zvednout se z postele, zakopla jsem o nohu postele. Jauvajs, ještě teď mě to bolí ! Slovíčka, která ze mě vypadla, ani nechtějte znát. Při mytí nádobí jsem si rozbila ten nejmilejší hrníček. To už jsem těch slov řekla mnohem víc. Jedno hezčí než druhé. Elinka na mě koukala a nechápala. Jak jsem se potom probírala hrníčky ve skřínce (musím, přece najít další milovaný hrnek), podařilo se mi shodit starou vázu. Byla sice trochu ťuklá, ale já ji měla ráda. Tak to už jsem začala pěnit. Flákla jsem sebou na pohovku a začala vzteky řvát. Když mě to přešlo a já si uvědomila, že to bylo do třetice, trochu jsem se uklidnila. Vzala jsem nákupní tašku a hurá do obchodu. U sklenic mě vytočili, že neberou láhve od sirupu, přestože jsem ho u nich koupila. No nevadí, láhev skončila v kontejneru. Při přípravě oběda jsem zjistila, že listové těsto, které jsem měla v lednici od včera, je nějaké divné konsistence. Hodně řídké a vevnitř mělo nějaké nahnědlé flíčky! Asi počínající plíseň. Bác a těsto letělo do koše. Ještě, že mám jedno na mrazáku, to mě zachránilo. Oběd jsem jakž takž slátala dohromady. Polovičkovi jsem na přivítanou poslala Elinku! A co myslíte, že udělala! No, samou radostí, že ho slyší za dveřma, přičapla a bylo to! Loužička! To už jsem začínala rudnout, ale ještě jsem se udržela. Snažila jsem se být k polovičkovi milá, poptala jsem se, jak prožil den. Pili jsme kávu a už už se zdálo, že den blbec je pryč! Omyl, vážení. Ještě nebyl zdaleka konec! Ozval se mobil a synátor mi hlásil, že se mu pokazilo auto a přijde si ho k nám opravit. (máme totiž veškeré potřebné nářadí, on nemá nic). Polovička začal soptit, že se mu všechno poztrácí a pokazí. Nakonec šel za klukem ven a společně auto opravili. Chystala jsem jim svačinku, trošku jsem se řízla! Krve bylo jako na jatkách, ale zastavila jsem ji. Samozřejmě, že jsem se jim netrefila do chuti, tak frflali. Anglická se jim zdála moc slaná, pomazánka zase málo. Pomalu se blížil večer a já už neměla sílu na pohromy. Ale musela jsem se vyrovnat ještě s jednou. Jak jsem se ráno bouchla do toho palce u nohy, tak až večer ve vaně jsem zjistila, že mám naštíplý nehet a oteklý celý prst. Ještě, že jsem v koupelně byla sama a nikdo neviděl, že řvu! Slzy mi tekly po tváři a nemohla jsem je zastavit. Rozrušením jsem pak samozřejmě nemohla usnout, neboť ten blbý úplněk mi čučel celou noc do postele. Kdy jsem ukončila onen smolný den, nevím!
Ráno bylo modré nebe a všechno se zdálo být OK. Omyl! Zlomila jsem si brejle, ještě v posteli, když jsem si četla. Asi jsem usnula a přilehla jsem je. Tak co? Mám ještě pokračovat? Má to vůbec smysl myslet si, že dneska bude bájo den! Ach jo!
 


Komentáře

1 Jarka | E-mail | 10. července 2009 v 16:41 | Reagovat

Hadi, tak to by porazilo i slona! Teď už musí přijít jen dny zalité sluncem a pohodou, protože smůlu máš vybranou až do vánoc!  :-?  :-D

2 Zdenka"ren" | 10. července 2009 v 16:45 | Reagovat

To se to tak někdy semele, prostě den B...,  :-(

3 babča | Web | 11. července 2009 v 7:26 | Reagovat

c :-D no jo prostě príma den  :-D

4 Eva* | Web | 11. července 2009 v 7:31 | Reagovat

Jó, když se daří, tak se holt daří. Mívám takové dny v poslední době docela často.  :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama