Můj malý bráška má narozeniny! Když jsem si to dneska ráno uvědomila, nemohla jsem uvěřit. Vždyť je to jako včera, co jsme s maminkou vymýšleli jméno pro nenarozené mimino. V hlubokém kočárku jsem jej vozila po polní cestě, která vedla kolem našeho koupeného domu. Jako dneska ho slyším při přednesu básničky na besídce v MŠ - "Kdybych já byl pilotem, neseděl bych za plotem....." Jeho nástup do první třídy byl také slavnostní, vykračoval si a těšil se do velké školy. Za velkou aktovkou ho skoro nebylo vidět. Prošel si obdobím Jisker, kdy jsem shodou okolností dostala jeho skupinku jako vedoucí. Věčný smíšek a třídou milovaný šprýmař. V letech uvolnění a znovu vzniklého skautského hnutí skládal slib u velké vatry na kopci Bedlina. Do všech těchto drobných radostí si prožil ve svých dvanácti letech nejhorší ránu - smrt milovaného tatínka. Třásl se a plakal, když jsme jej ukládali k věčnému snu. Loučení se základkou probíhalo mezi školou a chozením na hodiny výtvarné výchovy. Nikdo z učitelů nevěřil, že má šanci dostat se na UMPRUM. Dokázal jim, že na to má, a dodnes jeho třídní paní učitelka na ten zázrak vzpomíná. Studia na střední a následně na vysoké škole prošel hravě, bez nejmenšího zaváhání. Pak už čas začal ubíhat i jemu. Manželství, milovaná dcera, práce, kterou si vybral. Je, to opravdu jako včera, kdy bylo nutno malému bráškovi pomáhat. Dneska je to on, kdo pomáhá nám, těm starším. Bráško, tak vše nejlepší a díky, že jsi.

To je krásný vyznání. Tvůj bráška se má, že má tak skvělou sestru! Z tvého psaní je poznat jak ho máš ráda. Nezapomeň mu to říct! ;-) :-D