22. července 2009 v 10:33 | já
|
Jak přijel, tak také odjel. Cirkus!! Berousci se u nás zastavili asi před týdnem. Najednou se u našeho objevila cedule, pak začali jezdit vozem a zvát na představení. Jak velký měli úspěch, nevím, ale brzo jsem je viděla odjíždět. A to i přesto, že s sebou měli kolotoč a ještě několik atrakcí pro děti. Jsou prázdniny, město je plné lufťáků, ale oni nemají kšeft. To je skoro nepochopitelné. Když si vzpomenu na svoje dětství, kolikrát jsme museli každé představení vidět, navštívit kolotoče i střelnice. Pamatuji si, že jsem si jednou dokonce rozbila své červené prasátko, abych mohla na střelnici. Takové kolo štěstí, to bylo něco, kolik já si tenkrát donesla domů různých pokladů! Jejda jenom těch prazlet na ruku jsem měla asi pět, k tomu kočku v měchu, jeden parádní prstýnek a ověšená jako královna ze Sáby jsem se nosila po parku. Doma bylo zle, ale mi to nevadilo. Hlavně, že jsem byla u toho. Dneska? Mladým i těm nejmladším už to nic neříká, mávnou rukou a raději sedí doma, nebo někde u PC. Okolní dědinky mají skoro pořád nějaké hody, svátky patronů, setkání spolužáků nebo rodáků. U každé takové příležitosti se objeví nějaký ten kolotoč, střelnice, cukrová vata. Ale návštěvnost je minimální. Řekla bych, že zcela ztrátová. A je to škoda! Nač budou jednou vzpomínat? Na to jak se prostřílel houfem vetřelců, nebo jak předjel i to nejrychlejší auto?

Já taky vymetala kde co. Však jsem se kolotočů narodila. Tenhle cirkus u nás byl loni taky a návštěvnost byla ubohá. Dneska mají děti jiné zájmy, máš pravdu. :-?