Oknem pronikly první paprsky do pokoje. Ležela na rozházené posteli, celá svlečená, vlasy rozhozené po polštáři. Spala tvrději než obvykle, a tak ji neprobudilo štěkání sousedovic psa, neprobudila se ani ranním hlukem venku. Popelářské auto zastavilo u domu. Hlasitý hovor mužů, koulejících popelnice k vozu, třískání víky a opětovný odjezd k dalšímu stavení ji trošku protrhl snění. Zavrtěla se a pootevřela jedno oko. Páni, to už je zase ráno, pomyslela si a ještě více se zavrtala do hebkého polštáře. Tak to jsem teda včera dopadla! Kdy jsem vlastně přišla a co děti? Vždyť já se na ně večer ani nebyla podívat, blesklo jí hlavou. Pocit provinění ji probral docela a ona se vztyčila na posteli. Pomalými pohyby nazula své ťapky a postavila se. Hlavou jí projela šílená horkost a všechno se s ní zatočilo. To je daň za ten včerejší večer, pomyslela si a opatrně postoupila k oknu. Rozhrnula závěs a nakoukla do ulice. Dolehly k ní obvyklé zvuky. Myslí se mihl obraz včerejšího večera, veselá společnost a v ní ON! Zatřásla se zimou. Vhodila na sebe modrý župan a pomalými kroky šla do kuchyně. Musí udělat klukům snídani, sobě černou kávu, bez níž se neprobere. Našla několik polotvrdých housek, rozkrojila je a namazala máslem. Z poličky nad dřezem vzala skleničku s marmeládou a lehce ji nabrala na malíček. Olízla jej a mlaskla. Pak skleničku položila na stůl, přidala k ní dlouhou lžíci, poslední čisté hrnky a namazanou housku. Na sporáku zapískal mlékovar a ona jej odsunula bokem. Při vší této činnosti se jí hlavou honily myšlenky- co bylo včera na večírku, přišla sama domů nebo s ním? Viděl ji někdo?
A co kluci, spali už nebo ji viděli? A co vlastně s ním dělala, bylo to nevinné? Když synové odešli do školy, nebyla ještě úplně v pořádku! Uklidila ve svém pokoji, vyvětrala dětský pokoj a umyla obrovskou hromadu nádobí. Několik talířů, hrníčky od kávy, formu na chlebíček a jednu skleničku, v níž na dně byl pozůstatek červeného vína. Při vší té práci měla jenom jednu myšlenku! Jak to vlastně bylo včera! Nebylo koho se zeptat, byla doma sama. Hledala svůj mobil a tašku. Našla je spořádaně visící u dveří. Na mobilu dvě SMSky. Přečetla si je, ale nebyla z nich moudrá. Někdo jí oznamoval, že večírek se odkládá na neurčito a druhá byla účetní zpráva. Zůstala jako opařená, večírek se odkládá a kde teda byla včera? A kde se vzal ON? Nemohla si vzpomenout a byla na sebe zlá. Její hlava pracovala na plné obrátky. Čas ubíhal a nebyla o nic moudřejší. Uvelebila se do křesla, vzala cigaretu a knihu. Už, už se zdálo, že na včerejšek nemyslí, když zazvonil zvonek. Crrr...!!
Mezi závěsy na okně pronikaly první paprsky! Na rozházené posteli se zvolna zavrtěla a pootevřela jedno oko! Tak on to byl jenom sen ! Zasmála se a vyskočila z postele! Zvesela rozhrnula závěsy, vyhlédla na popelářské auto a pospíchala nachystat klukům snídani. Bylo ráno a ona se těší na večerní program. To ON ji dneska pozval do klubu! Dobře, že tohle byl jenom sen, večer si dá dobrý pozor, aby přišla domů včas a v pořádku.
Tak jsem část odpoledne strávila četbou tvého povídání . Píšeš moc hezky ! :-)