11. června 2009 v 10:28 | ja
|
Retro je obecné označení pro něco minulého, zaniklého, bývalého, může se jednat o označení pro cokoliv zpět v čase.
Dneska jsem si koupila magazín Vlasta - retro. Na jeho stránkách jsou zobrazeny fotografie lidí, věcí a událostí, kterými žili naši rodiče, my a naše děti v letech 1929-1999. Zajímavý časopis i obsah. Poslední dobou jako by se s těmi návraty do časů minulých roztrhl pytel. Jsou všude v TV, na stránkách časopisů i v mnohých reklamách. Jako bychom hledali to dobré, co nám dneska jaksi chybí. Ta nostalgie na nás dýchne odevšad. Módní návrháři se rádi vracejí do dob našich babiček a maminek. V televizi se neustále promítají filmy pro pamětníky, kde ještě ženská elegance a mužský šarm nebyly nic směšného a slova O. Nového - Zavřete oči, odcházím! jednoznačně znamenala to, co jimi herec chtěl sdělit. Jako by se nám stýskalo po době, kdy dámy ještě nosily klobouky a slunečníky, dívky z lepších rodin byly posílány do penzionátů ve Švýcarsku, kde se učily francouzštině, umění a sportům. Jako by nám chyběly všechny ty plovárny a říční lázně, jež sloužily v horkém létě lidem obyčejným i slavným. Stýská se nám po uličnictví septimánů z filmů - Cesta do hlubin študákovy duše a Škola základ života. Někdo řekne, že vzpomínky a nostalgie nejsou k ničemu. Já myslím naopak, že jsou velmi důležité, protože kde jinde se můžeme učit než od svých rodičů a prarodičů. Neměli život zrovna lehký, ale kdo ho má? My nyní prožíváme stejná dramata a stejné problémy jako oni. Málo peněz, nezaměstnanost, nejistota. Ale něco měli přece jenom na rozdíl od nás jednodušší! Nebyli tolik nároční, dokázali se radovat i z drobností, a tak se jim těžká období nezdála tak zlá. Pokusme se při sledování a čtení těch různých retro pořadů a článků zamyslet. Zamyslet nad tím, jak žijeme, po čem se pídíme a proč?


Ahoj Hadi, kdyby to šlo, hned bych se vrátila a dožila v té retrodobě... :-)