close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Není matka jako matka

10. června 2009 v 7:19 | ja |  Moje psaní
Kdo měl děti, ví, jak je někdy těžké s nimi vyjít. Mají svou hlavu a rady a domluvy dospělých jsou jim mnohdy k smíchu. Od malinka je musíte hlídat a napomínat, sledovat, aby se nepřipletly k něčemu špatnému. Musely jsme se učit, jak reagovat na dětský pláč, co udělat s miláčkem, když nechce papat, kdy je nemocný a kdy jenom rozmrzelý. Každé matce to dá zpočátku zabrat, než se to všechno naučí. O to víc, mě překvapilo, když jsem se dostala na návštěvu ke slečnám K.
Byly už obě staré a žily na konci dědiny. Jejich chalupa byla opravená, zahrádka jako lusk. Starší z obou sester Mariánka byla téměř hluchá a málo pohyblivá. Prý bývala i hezčí a mládenci se kolem ní jenom točili. Rodiče s ní měli hodně problémů, a když přišla s outěžkem, nechtěli o svatbě ani slyšet. Narodil se jí chlapeček a zpočátku se zdálo, že bude matka jako každá jiná. Nebyla! Po venkovských zábavách ji znali v širokém okolí. O chlapce se starala matka a později mladší setra. Za nějaký čas k Jeníkovi přibyla Rozinka. Opět velký rámus doma, pantáta svou nezdárnou dceru vydědil. Rozhodl, že všechen majetek dostane Lojzina, jak posměšně říkali její mladší sestře. Ta moc krásy nepobrala, dokonce měla vystouplou lopatku a na zádech se jí tvořil hrb. Mládenci o ni zájem neměli, a tak se více držela doma. Pomáhala v hospodářství, starala se o sestřiny děti. Naučila se všemu, co správná matka umí, vyprávěla pohádky, foukala rozbitá kolínka, Rozince česala vlásky a šila krásné šatečky. Dokonce se kvůli Jeníkovi učila i ruštinu, která tehdy byla povinná ve škole. Mariánka se jednoho dne sebrala a odešla z domu. Nikdo o ní nevěděl řadu let. Lojzina po smrti rodičů přebrala celou domácnost i se starostí o dvě dorůstající děti. Naučila je všechno, co sama uměla. Jeníkovi učarovali koně. Chodil k sousedům pomáhat a tak po vyjítí školy směřovaly jeho kroky na Střední zemědělskou školu. Později si udělal i vysokou a stal se uznávaným odborníkem přes chov koní. Jeho sestra se od své tetinky naučila čile se otáčet u plotny, pomáhala vařit a péct na svatby, vyšívala a šila. Absolvovala tzv. knedlíkárnu, což byla škola pokračovací Rodinná. Po jejím absolvování si našla místo ve státních lázních kdesi v Čechách. Tetinka z obou dětí měla radost a oni ji zbožňovali.
Dodnes se starají o její domeček i zahradu a spolu se svými rodinami skoro každý víkend se za ní vypraví. Žilo se jí dobře, nikdy nebyla zaměstnaná, brala invalidní důchod. Na svůj osud si nikdy nestěžovala, a když se jednoho dne u dveří objevila sanitka, která dovezla její sestru odněkud ze světa, projevila se jako pravá sestra. Přijala ji do rodného domu, upravila pro ni pokojíček po dětech a dokázala jí zpříjemnit poslední rok života. Když jsem je navštěvovala, byla k ní vždycky příjemná a nikdy jí nic nevyčítala. To její dvě děti za ní do pokoje moc nechodily. Určitě pro ně hrbatá Lojzina byla víc matkou než ona.
 


Komentáře

1 Eva* | Web | 10. června 2009 v 9:41 | Reagovat

Tedy před Lojzinkou se hluboce skláním. Já bych asi odpustit nedokázala..O děcka bych se ráda postarala, ale to odpouštění mi moc nejde.  :-?

2 babča | Web | 10. června 2009 v 11:11 | Reagovat

no to je teda jak z románu ale on vlastně život je takový velký román on line nevím ani nedovedu odhadnout co bych s nezdárnou sestrou udělala já??? :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama