V novinách jsem četla o připravované akci veteránů, kteří v rámci Oslav 640 let obce Chvalčov, chystají setkání spojenou s prohlídkou historických vozidel, aut a motocyklů. Na těchto akcích se setkávají milovníci těchto starých strojů. Mám ráda staré motocykly, připomínají mi krásné chvíle.
Při pohledu na reklamní obrázek motocyklu jsem si vzpoměla na naši starou Jawu, kterou jsme měli doma. Byla krásně černá, se dvěma sedadly a odvedla dobrou službu. Její zvuk jsem poznala již z daleka a řidiče v černé kožené kukle, s brýlemi na očích bych za jiného nevyměnila. Ráda jsem čichala vůni benzínu a kůže, když motorka ještě zahřátá stála u domu nebo na Hostýně u stánku. Byla součástí mého tatínka a já ji tak vnímala. Kolik jenom toho odvozila, zboží mamince do krámku, proviant na celý dlouhý týden, obrovské melouny, abychom si pochutnali. Neznám přesné parametry, ale tahle motorka byla skvělá, uvezla všechno, co se na ni naložilo. Několikrát ji tatínek použil na odvoz celé naší rodiny, která čítala čtyři osoby. Na nádrž si posadil brášku, sedl si za něj na nižší sedadlo, na zvýšeném pak seděla maminka a mezi dva dospělé jsem se vešla ještě já. Cesta byla samá zákruta, a tak jsme zažili i spoustu adrenalinu, já měla ruce samou modřinu od toho, jak pevně mě maminka svírala a bráška zase otlučené nohy od nádrže. Tatínek měl jistě co držet, protože motocykl nebyl zrovna lehký. Vždycky však dojel bez nehody.
Dneska už by to nešlo, ale tehdy ještě nejezdilo tolik aut a příslušníci VB také nebyli na každém kroku. Všechno už je pryč i ta stará motorka ! Zůstala jenom dávná vůně benzínu, kožených rukavic a kukly.
