close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Vrah

3. dubna 2009 v 13:53 | ja |  Moje psaní
Procházela jsem se po zahradě a kochala se vším, co už kvete. Tu a tam mi kolem ucha proletěla včelka, občas jsem málem zakopla o Elinku poskakující kolem. Trošku jsem se protahovala na teplém sluníčku, Z vysokého smrku v rohu zahrady na mě pokřikovali ptáčci a den byl jako malovaný. Ještě pár dní a můžeme dát ven lavičku se stolem a židličkami. Travička viditelně ožila vším možným. Dokonce jsem zahlédla i malou myšku, jak si to šupajdila do úkrytu. Najednou padl můj pohled na něco, co do zahrady jaksi nepatřilo. V koutě se vznášela igelitka, to asi jak byl onehdy ten velký vítr, dorazila k nám odněkud z kontejneru. I shýbla jsem se pro tašku a náhle jsem to uviděla. Elis si v koutě zahrady, schovaná za šeříkem, s něčím pohrávala. Když jsem ji zavolala, ani to s ní nehlo. Musela jsem se tedy nasoukat za ní a hračku jsem jí sebrala. Měla v práci malého, krásně zbarveného ptáčka. Byl chudák celý oblemcaný a strachy se třásl. Zdálo se mi, že má pochroumanou nožičku. Opatrně jsem ho vzala do ruky a zanesla ho do verandy. Elis byla jako u vytržení, skákala a domáhala se své hračky! Ptáček byl krásně barevný, ale viditelně se k životu neměl. Seděl stále na jednom místě, a mžoural očima. Protože jsem druh ptáka nepoznala, udělala jsem si několik ilustračních fotografií, že si později zjistím o koho jde. Odešli jsme spolu domů a ptáčka jsme zanechali na sluníčkem ozářeném keři plazivého jalovce. Na netu jsem si našla že to je ...... A tohle si nechám pro vás jako hádanku. Určitě to nebude těžké! Po dvou hodinách jsem se na milého ptáčka šla podívat a byl tam pořád na stejném místě, jenom jeho dušička už byla v ptačím nebi. Tak jsem Elince trošku vybrblala, ona se pak se mnou nebavila, ale už se nedalo nic dělat. Škoda, byl moc hezký!




 


Komentáře

1 Vlasta | Web | 3. dubna 2009 v 20:00 | Reagovat

Kočky jsou potvory, naše myši nechytají, ale na ptáčky jsou hodně šikovný :o( chudák stehlík, ale já se vždycky když chytnou ptáčka utěšuju tím, že byl stejně nemocný, jinak by jim uletěl.

2 skaut68 | Web | 3. dubna 2009 v 21:05 | Reagovat

No, myslím, že je to stehlík.

3 Iva | E-mail | Web | 4. dubna 2009 v 19:49 | Reagovat

Je to stehlík, určitě, kočky jsou to lovci. Loni seděl u sousedů ptáček venku na stole,  takové mláďátko, pak vzlétnul a zpoza domu vylítla kočka, vyskočila určitě víc jak metr a milého ptačka lapla. Běžela jsem za ní, ale kde bych ji stačila. Taky jsem ptáčka moc litovala, ale nemohla jsem s tím nic udělat.

4 hadimrška | 5. dubna 2009 v 9:03 | Reagovat

Ale Elis není kočka, ale pes. Jezevčík.

5 Eva* | Web | 5. dubna 2009 v 13:14 | Reagovat

U nás vraždí Rozárka (kočka)a Oskar si s ptáčky hraje jako Elis..jenže je to kocour. Nakonec je taky umorduje. Nic nepomůžou moje domluvy..

6 DědaLebeda | Web | 7. dubna 2009 v 14:03 | Reagovat

Škoda ho je, ale přírodou vrozené asi jen těžce odstraníme i když se najdou jedinci, kterým je příjemný ten, koho by zákonitě měli prohnat.

---(:-§o)))   ,.DL.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama