25. března 2009 v 14:00 | ja a kniha Dějiny užitého umění
|
Mezi ruční práce, které jsem se pokoušela zvládnout, bylo vyšívání. Ať už jednoduché křížkové vyšívání různých prostírání a ubrusů, nebo složitější kelimové vyšívání obrázků pro děti. Do rukou se mi dostaly i předem předkreslené vzory na plátně. Nejsem žádný talent na výtvarnou činnost, proto mi nezbylo než obdivovat různá díla kamarádek a tetiček. Při výletech po zámcích a hradech jsem obdivovala nádherné vyšívané gobelíny a tapiserie. Dodnes mě tyto práce uchvacují a ráda si o jejich vzniku něco přečtu. To základní o vyšívání se pokusím tady zveřejnit. Vyšívání je vlastně zdobení hladkých, obyčejně jednobarevných tkanin, pletiv, koží, blan a p. různě seřazenými stehy. Je tak staré jako tkaní a má za účel přerušit jednotvárnost prostých výrobků . Nacházíme ho ve všech dobách i u všech národů; jako jiné umělecké výrobky má podle toho svůj ráz i sloh. Podle materiálu a způsobu provádění můžeme vyšívaní rozdělit do několika druhů.
1. Vyšívání na počítaných vláknech tkanin vyvinulo se nejprve na tkaninách lněných, režných, hrubých. Pravidelné křižování útku a osnovy tvořící malé čtverečky dalo vznik stehu křížkovému.
2. Vyšívání bez ohledu na počet vláken je bud' pouhé konturování napodobující kresbu, nebo vyšívání ploché (národní), plné (francouzské), prolamované (anglické, Madeira, španělské) nebo malba jehlou. a) ploché (národní) je řazení stehů buď ve směru od kontury k ose jako u lístků, jablíček a pod. nebo u menších tvarů od jedné strany kontury ke druhé.
3. Vyšívání námětkové či aplikace záleží ve vystřihování různých tvarů, jež se na látku, na níž se pracuje, nejprve jemným lepidlem nalepí a pak, aby se ostřižené kraje netřepily, podle účelu předmětu buď obšijí ozdobnými stehy, anebo konturují stužkami nebo šňůrkami. Vyšívání námětkové na tylu, síťované půdě a vůbec na látkách pracích musí se okonturovat hustě kladenými stehy kroužkovacími, aby se netřepilo.
Základním prvkem vyšívací techniky je steh. K několika desítkám způsobů vedení nitě patří například:
- Křížový steh: Nejjednoduší technika, dva stehy se překřižují pod úhlem 90° (odvozené druhy: gobelínový, tkací steh aj.)
- Kelim: Stehy vypadají jako pletená očka a tvoří vodorovné žebrování. Od kelimu je odvozený stonkový steh, který naproti tomu probíhá kolmo. Obě žebrování se spojují diagonálními stehy dohromady.
- Řetězový steh: Dvojitý steh, nit se protahuje každým otvorem ve tkanině zdola nahoru a po vytvoření smyčky obráceně.
Nejčastější dochované výšivky z dávné doby jsou církevní roucha. Tak např. z 10. století pocházejí manipul a štóla sv. Cuthberta z katedrály v Durhamu. Z 11. století se zachovalo mimořádné dílo trvalého věhlasu, tzv. tapiserie z Bayeux. Někdy bývá též nazývána tapiserie královny Mathildy. Ve skutečnosti je to výšivka a nezhotovila ji královna Mathilda, nýbrž pravděpodobně anglické vyšívačky. Pochází z roku 1077 a byla vyrobena pro Odona, biskupa z Bayeux, nevlastního bratra Viléma Dobyvatele. Jde o vlněnou výšivku na plátně, stonkovým stehem v obrysech a oboustranným na vnitřních plochách. Dílo je 68,30 metrů dlouhé a asi 50 cm vysoké a v osmapadesáti scénách, provázených latinskými vysvětlujícími texty, líčí události, jež předcházely dobytí Anglie. Lemy ilustrují zčásti Ezopovy bajky, jsou tu však i venkovské výjevy, jako obdělávání polí a lov. Tato tapiserie má především význam dokumentární, neboť sděluje množství podrobností o životě v 11. století.
Ahojky, tak tohle je mi hodně blízké téma, vyšívám ráda hlavně obrázky křížkovým stehem a moje maminka pracovala celý život v Jindřichově Hradci v gobelínové dílně.