
Výročí
25. března 2009 v 7:43 | ja | Moje psaní
Komentáře
Je to pěkná, i když smutná vzpomínka. Je dobře, když má na člověka i po tolika letech kdo vzpomínat...
Můj kmotr zemřel před 12 lety, za týden měl pohřeb a v noci po pohřbu dostala jeho manželka (moje kmotřenka) srdeční záchvat, na který zemřela. Takže po týdnu byl další pohřeb. Jsou to smutné osudy...
Napíši Vám také jeden osud,i když se nestal nám.
Jedné starší paní zemřel během krátké doby náhle už druhý syn,zůstala po něm opět manželka a děti.Paní už vlastně neměla žádné dítě.Těžce to nesla.Nastal den pohřbu,všichni pozůstalí se sešli v kostele a ta paní neunesla pohled na rakev se synem a na místě náhle zemřela,veškerá pomoc byla marná.Pohřeb se nekonal byl o týden odložen a byl dvojitý.
Některé osudy jsou smutné.
Ahoj, to je tedy zvláštní, že odešly takhle za sebou. Umím si představit, že to bolí. Můj tatínek odešel už před 32 lety a taky to ještě bolí.
K těm chutím - No, závitky byly v akci, tak je muž koupil a neprohloupil - :D:D:D
Já takhle snídám jednou za 100 let