Chcete vědět, co se dnes stalo ve světě? Chcete vědět, jaký je kurz koruny? Chcete vědět, jaké prádlo nosí Agáta? Stačí kliknout! Informace se na nás valí ze všech stran. Všechna tištěná média mají i svou elektronickou podobu, a pokud je někdo jen trochu počítačově gramotný a má přístup k internetu, tak zjistí skoro vše jen pouhým poklepáním na levé tlačítko myši. Ti více gramotní to mohou doplnit i stlačením pravého tlačítka. Jsme on line a proto můžeme okamžitě zjistit téměř cokoli. Mraky elektronických encyklopedií nás informují o všem, co nás jen může napadnout. Chcete vědět, co se stalo v den vašeho narození? Vygůglujte si to! Budete překvapeni! Začátkem devadesátých let jsem začal sbírat pohlednice. Netvořil jsem žádnou profi sbírku, nevedl jsem si katalog a nevyměňoval jsem své exponáty s jinými sběrateli. Prostě se mi dostala do rukou pohlednice a já ji uložil do krabičky. V dlouhých zimních večerech jsem si ty obrázky prohlížel. Jak tam asi lidé žijí? O čem se baví štamgasti místní hospody v pátek večer? Jaké pivo tam asi čepují? A kde to vlastně je? Ano, to byla otázka! Kde to vlastně je? Miloval jsem pohlednice z měst a vesnic z krajů bývalého Československa. Ty obrázky Jadranu či pyramid měly taky své místo, ale domov je domov. A čím menší vesnice, tím to bylo lepší! Vždyť co, Karlův most zná každý, ale kde jsou Přestavlky? Kde je Drahlín? Na jaký Okresní Úřad se obracejí obyvatelé Chynoran? To byla ta správná záhada pro mou zvědavou duši. Pomáhal jsem si oranžovým sešitem zvaným "Poštovní Směrovací Čísla". Tam se dalo mnoho zjistit, a když jsem se v posloupnosti PSČ orientoval, tak bylo vyhráno. Někdy to vypadalo, jako bych se chystal napsat nějaké vědecké pojednání. Zjistit, kde se nějaká obec nachází, trvalo i několik dní. Ale vždy to dopadlo dobře, na mapě jsem to místo lokalizoval a vrhnul jsem se na další vesničku. Bylo to velké dobrodružství, takové určitě zažíval i Newton po úderu jablkem do kokosu. Dnes už to nezažiji. Mám doma internet a tím pádem je po dobrodružství. Napíšu název, kliknu a je to... Nejdříve to ve vodě zažbluňká, pod břehem zakuňká, v rákosí lupne, ve vrbě hrkne a teprve potom se objeví informace. A netrvá to víc než pár sekund. To je nějaký zážitek? Přestalo mě to bavit. Dál si rád schovám novou pohlednici, ale chybí mi to bádání kolem jejího původu. V dnešní době to už bohužel jinak nebude. Přeji hezký večer!