13. března 2009 v 12:14 | různé zdroje
|
Původ Valachů byl více než 150 let předmětem vědeckých pří a diskusí odborných badatelů. Velký český historik František Palacký ve svém monumentálním díle Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě praví, že Valaši jsou poslovanění potomkové starých keltských Bójů, jelikož jejich pojmenování Valach, tj. Vlach (Valh, Gallus), tomu nasvědčuje.
Územní rozsah není možné vymezit jednoznačně (kromě východní hranice, která je dána státní hranicí se
Slovenskem). Navíc existují různá hlediska, podle nichž se region vymezuje - typ krajiny, bývalý způsob života, kroje,
nářečí. Dříve hlavní roli hrálo hospodářství. Valašsko bylo tam, kde se provozovalo valašské pastevectví. Později, kdy pastevectví upadalo, se region vymezoval podle kroje a
nářečí. Dnes hraje hlavní roli identita obyvatel - Valašsko je tam, kde se lidé považují za Valachy. Toto pojetí také zahrnuje nejširší území (za Valachy se například někdy považují i obyvatelé
Zlína).
Dále se Valašsko rozděluje na jádro regionu, okraj a přechodné oblasti. Za jádro je obvykle považováno Horní Vsacko,
Vsetínsko,
Rožnovsko a oblasti kolem
Valašského Meziříčí na severu a
Valašských Klobouk na jihu. Na okraji leží např.
Slavičín či
Vizovice. Přechodné oblasti jsou Podřevnicko (oblast kolem
Zlína) - přechod mezi
Slováckem,
Hanou a Valašskem, avšak s výrazně převažujícím valašským vlivem, obvykle se řadí k Valašsku. Dále Luhačovické Zálesí mezi
Slováckem a Valašskem (bývá střídavě řazeno k oběma regionům), Hostýnské Záhoří na západě na hranicích s
Hanou a severní úpatí
Beskyd (např.
Frenštát pod Radhoštěm a okolí). Oblast kolem
Frýdku-Místku se z důvodu zdejšího
nářečí nazývá
Lašsko, ale od Valašska se jinak příliš neliší. Podobně
Nový Jičín s okolím, tzv.
Kravařsko, se řadí k
Lašsku i Valašsku.
| A | G | nachlópali - nafackovali | S |
|---|
| anciáš - čert | gajdovat - hrát na dudy | nasísat - nahlížet | rozgajdaná - neupravená |
| árešt - vězení | gazda - hospodář | nečítaja - nespočítaně | skuhýňat - naříkat |
| B | gořalka - slivovice, pálenka | nešpitný - nečistotný | slimáčit - pomalu jít |
|---|
| barskerý - leckterý | gňávit - mačkat, utlačovat, dusit | O | slota - nedobrota |
|---|
| baža, bažka - ovca, ovečka | grobián - darebák | oblúdit - omámit, obelhat | sócat - zmítat |
| bažit - toužit, přát si | grunt - hospodářský statek | obtúlali - objímali | somtat - polohlasem nadávat |
| blaboceš - blekotáš | H | odrobinka - drobeček | střešně - třešně |
|---|
| blyščavý - svítivý, blyštivý | háby - šaty, oblečení | odětý - oblečený | ščípat - štípat |
| bogdál - čáp | haladryja - divoženka | ogara - chlapec | ščrčky do očí vletěly slzy do očí vytryskly |
| bohyňa, božec - hadačka, hadač | hen - tam | okmásat - oškubat | ščúřit - ušklíbat |
| bolačka - rána | hépnút - skočit | okříly hnidky - ulevilo se mu po nemoci nebo po trápení | škarpa - příkopa |
| bombélat - pohupovat | hňápat - ztěžka chodit | opálka - proutěný koš ve tvaru poloviny koule | škařúpky - skořápky |
| bosorka - čarodějnice | hodnú chvílu - delší dobu | oplut - poplivat | šúkání - otálení |
| brdúc - kop, žduch | hrubý - velký | oprubovat - zkusit | T |
|---|
| bŕkání - létání | hrubě šumné - moc pěkné | opŕlený - popálený od kopřiv | tajak - tak jak |
| C | hypcovat - skákat | opucovat - utřít | teprú - teprve |
|---|
| cengání - cinkání | J | ostat - zůstat | toléj - tolik |
|---|
| cérka - děvče | jaskotat - ječet | ostařat - zestárnout | toť - tu, tady |
| ciráty - okolky | jináč - jinak | P | trávnica - velká plachta na trávu |
|---|
| crknút - kápnout | K | pagáček - placka | trnky - švestky |
|---|
| cúhat - pojídat | kalup - úprk | paklíček - balíček | U |
|---|
| cukrové - bonbony, sladkosti | klécavý - kulhavý | plantala - popleta | ulútilo - přišlo líto |
| čagan - hůl se zahnutou rukojetí | koliba - budova ze dřeva | pleštit - spadnout | V |
|---|
| čerchmant - čert | koštovat - chutnat | pliskýř - puchýř | užica - lžíce |
| čopět - dřepět | kotáry - kopce | plkotat - tlachat | včil - teď |
| D | krpce - valašská obuv vyrobená z kůže a tkanic | podlevá - podle | vřéskat - vřískat |
|---|
| darmo - zbytečně | kúšček - kousek | portášé - strážci hranic | vycimbat - natlouci |
| dlážka - podlaha | L | poščat - půjčit | vypakovat - vyhnat |
|---|
| dodrúzgali - dotloukli | lebo - nebo | praúvat - říkat | vypleščený - vytřeštěný |
| do foroty - do zásoby | ledvá - sotva | praščat - praskat | Z |
|---|
| do včilška - do dneška | lesti - jestli | prskatý - žíhaný | zablfkat - zaštěkat |
| do nútra - dovnitř | ligotat - lesknout | připříhali - zapřahali | zemáky - brambory |
| do vúle - do sytosti | M | přitrckat - pomalu váhavě přijít | zbrchat - posbírat se |
|---|
| drapatý - drsný | máčka - omáčka | pškat - kýchat | zbúzat - hledat |
| drva - dříví | maglaja - popleta | pucovat - čistit | zhlavec - polštář |
| dvérca - dveře | malúšata - drobečci | R | zchořet - onemocnět |
|---|
| enom, enem - jenom | mašík - prase | ráztoka - prudký svah | zmerčit - vidět |
| E | meněj - méně | ratuj - varuj | zrychtovat - připravit |
|---|
| ešče - ještě | morák - krocan | rebelovat - odmlouvat | Ž |
|---|
| F | N | roba - žena | žgráňat - naříkavě si vynucovat |
|---|
| fryško - rychle | nabažit - nasytit | róchat - házet | žgrlota - lakota |
| náčiní - nádobí | rokyta - vrba |
| žleb - hluboké údolí |
| nagĺgali - nalokali | rola - pole |
|
|

Valašské nářečí je plné přejatých slov a změkčenin. Čistou valaštinou se již téměř nemluví.
podrobnější slovník valašštiny jsem našel na
http://www.divadloschod.cz/val.atheny/?id=jazyk&what=A