close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Sestřičky

13. února 2009 v 8:00 | wollmann.blog.iDNES.cz

Řízením osudu jsem se cca po 12 letech ocitla v nemocnici jako sestřička. Majíc na sobě bílé šatičky a podkolenky, vybavila se mi slova jednoho z hitů od Elánů- Sestrička z Kramárov, sen všetkých klamárov, ktorí jej slubuju modré z neba...
Mně tedy nikdy nikdo nic nesliboval a nikdy jsem si o práci sester nedělala velké iluze. Možná někdy hodně dávno v naivní dětské fantazii, kdy jsem obdivovala krásnou sestru Inu, co popletla hlavu panu primáři Blažejovi...ale uznejte sami, v té uniformě ji to přece slušelo!
Nyní zpět do reality. Moje "nové" kolegyně si předávaly službu a neskutečným způsobem nadávaly. Nadávaly úplně na všechno, na práci, na doktory, na přístroje i na pacienty. Jedna pronesla větu, že by si Zelenka zasloužil postavit pomník a škoda, že už došel Heparin. Nejprve jsem nevěděla, jestli to měl být pokus o vtip? Nesměle jsem se zeptala proč? Dostalo se mi odpovědi: "Tak se podívej na to, co tady leží! Je s tím spousta práce, peníze za to žádný a kdo se na to má koukat? Navíc je nás tady málo a nikoho to nezajímá, my už prostě nemůžeme. Dnes jsem si chtěla vzít kabelku a odejít domů uprostřed dne."
Přidala se další kolegyně: "Ty vole, ty už máš syndrom vyhoření." Dotyčné se objevily slzy v očích řekla, že už nenávidí lidi, nenávidí důchodce, nechodí nakupovat do hypermarketů, jen aby se vyhnula lidem. Primář jí údajně doporučil návštěvu ústavní psycholožky....
Seděla jsem mlčky a pomalu mi začínalo být jasné, že tady něco není v pořádku. S podobnými stesky začala i další sestra, navíc ji život komplikují problémy s dcerou, do toho tahle práce, prostě má pocit, že nic nezvládá...
V duchu si říkám, co na tom může být až tak strašného? Mám na mysli konkrétně práci sestry na JIP interního oddělení. Něco o práci v oboru intenzivní medicíny vím, ted však víc jak 10 let pracuji v oboru urgentní medicíny. Mnoho vzpomínek jsem možná raději vytěsnila ze svého vědomí, ale přece jen 8 let práce na ARO nelze zapomenout. V současné situaci mám už určitý nadhled, avšak si pamatuji přesně na den, kdy jsem před 12 lety odešla pracovat jinam. Byl to pro mě pocit vysvobození....
Po několika hodinách na mém "novém" pracovišti jsem měla pocit dejavu, návratu o 12 let nazpět. Ano, spousta věcí se dělá jinak, ale o to snad ani nejde. Byl tu zase ten strašný pocit. Pocit, který zažívají sestry pracující na plný úvazek na tomto oddělení. Tváří tvář lidskému utrpení, beznaději. Počínající demotivace z práce. Otázky. Má tahle práce smysl, když on/ona stejně zemře? Proč raději nejsem doma? Má to význam za 120 kč za hodinu?
Samozřejmě, že jejich práce význam má. Jenomže ony to vidí ze své pozice jinak. Cítí se přepracované, unavené, nedoceněné, finančně neohodnocené. Bohužel mají pravdu.
Po třech nočních službách se tak cítím také. Možná si řeknete, jde o lidský život, nejde o peníze. Ukažte mi však nějakého člověka, který v dnešní době bude pracovat za 120 Kč za hodinu? Samozřejmě, někdo se najde. Jen jsem chtěla poukázat na to, jak si cení ředitelství jedné nejmenované nemocnice práce kvalifikovaných zdravotních sester.
Sečteno podtrženo. Vůbec se nedivím, že je nedostatek personálu v českých nemocnicích.
Co kdyby si už konečně na Ministerstvu zdravotnictví někdo uvědomil, že sestrička z Kramárov nechce být snem klamárov a že by za svoji práci chtěla i pořádně zaplatit!

Co k tomu dodat, je to přesně tak, jak se v článku píše. Plakala jsem také nejednou, že chci pryč, ale jenom proto, že už vážně nemůžu. A to mi zbývají dva roky do důchodu. Myslíte, že se to dá vydržet?
 


Komentáře

1 Eva* | Web | 13. února 2009 v 10:11 | Reagovat

Máš pravdu, tohle všechno si neznalý člověk uvědomí, až když to čte.

Já osobně bych tuhle práci nemohla dělat ani 100000kč měsíčně, to utrpení umírajících lidí bych vidět nemohla, to se nedá penězi nahradit.....

P.S. Jinak můj muž (61let)dělá nočního hlídače, k tomu když přijede kamion, tak pomáhat vykládat materiál a má na hodinu 45kč a je rád, protože u nás o práci jen tak nezavadíš. Zaměstnavatel si toho je vědom a proto se nepředá.

2 hadimrška | Web | 13. února 2009 v 10:38 | Reagovat

To je pravda, já mám teď na podpoře mladé a tak vím co to je , tady už není práce žádná.

3 Míla | 13. února 2009 v 20:15 | Reagovat

Dcera studuje po ukončení SZŠ nástavbové studium na tři a půl roku. Nyní je ve třetím ročníku a tady je specialita, že na začátku roku a teď po pololetí mají 6 -8 týdnů nepřetržité praxe v běžných provozech.Jsou využívány a zneužívány personálem jak to jde.Zatím jedině v onkologickém hospicu, z práce tam měla po svých zkušenostech velké obavy,byla považována za rovnoprávného člověka a práce pro ni byla úplně stejná jako pro ostatní zaměstnance.Nemusím podotýkat,že jsou tam velice těžce a všichni beznadějně nemocni a pomoci potřební lidé,ale dceři se tam strašně líbilo.  Když ji tam praxe končila tak byly slzy na obou stranách jak u ní tak i u některých pacientů.Ještě několikrát se tam byla po odchodu podívat.

Nyní má praxi na ORl,kde na celé oddělení je pouze jediná sestra na 12hod,a sestra staniční- ta má na celý den spoustu administrac.Za celý den je neustále na nohách,protože, i když má chvilku klidu tak si stejně nemá kde sednout,protože tam mají jen dvě židle a ty jsou obsazené.Ve stoje i svačí a z domu si nosí nejen svačinu, ale i vodu na pití,protože tam nemá umožněno si něco taplého uvařit,nebo si snad něco jít koupit a o teplém obědu si už ani nenechává zdát.Ráno vstává ve 4hodiny a domů se vrací v 16 hodin,když má dvanáctku tak je doma o půl deváté večer.Samozřejmě je tato praxe bez jakéhokoli finančního ohodnocení.

Kolem nás se všude propouští,jeden syn je na 14ti denní dovolené a potom se uvidí na koho to padne,mají z šesti minimálně dva propustit,druhý syn to nemá o moc lepší,manžel pracuje v zemědělství za 13 tisíc hrubého za osm a půl hod. denně a k tomu měl ještě spoustu přesčasů a tedˇjim zkrátily pracovní dobu bez náhrady mzdy zrušily práci po prac. době,snížily plat,zrušily prémie a minulý měsíc dostaly plat až v posledních dnech a tento je to ve hvězdách a s tou almužnou stejně nic moc nenaděláme.Já pracuji u soukromníka -vyděrače kde za veškerý úklid se vším všudy na co si jen vzpomenete včetně šaten, sprch, WC,oken a všeho možného co se nachází v denním ůklidu téměř 1200metrů čtverečních,nespletla jsem se je to opravdu téměř dvanáctset metrů ůklidu mám na hodinu 49Kč hrubého a pracovní doba mně byla zkrácena pouze na 6hodin denně.Popisovat Vám jak ze mě teče pot a jak jsem jen pro smích a že mě snad ani někdy za člověka snad nepovažují je asi zbytečné.Kdo neokusí,neuvěří.Nejsem sama, je nás tady asi20.A podmínky a přípravky kolem úklidu jsou jako za první republiky.Jiné možnosti zaměstnání tady pro obyčejné lidi bez známostí nejsou a vůbec musíme být rádi že je vůbec máme, jiní nemají ani tyto.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama