Moje poprvé VIII.
9. února 2009 v 13:29 | ja | Moje psaníKomentáře
Perfektné!
Ja som ale nedoniesla obed z hospody, ale som urobila "rýchlovku"... zasmaženú rascovú polievku s rozšľahanými vajíčkami a hovúdzie mäso som zaliala masoxovým vývarom a zavaranými hríbikmi a pridala som tam aj sterilizovaný hrášok.. no hotový "mižmarš", ale prerazilo to pripálenie mäsa... takže takisto odvtedy viem, že sa človek musí správať kreatívne a poradiť si v každej nemožnej situácii ako nejlepšie sa dá a dokáže to... rozveselila si ma a priviedla k spomienke na moje voľakedajšie varenie, keď sa mi nepodarilo uvariť tak, a to, čo som chcela. Prídem zase pozrieť a prečítať si niečo, keď bude na to chvíľka času. Ahojík! Cezmín
http://svetbabik.czweb.org/Svetbabik_files/babika4.jpg
U nás se traduje ( tedy traduje manžel, já se tím nechlubím), když jsme stavěli družstevně, mně bylo hodně málo let, mrně v kočáru, bydleli jsme doma se spoustou dalších členů rodiny. Ráno muž odcházel opravdu zavčas do práce, aby odpoledne mohl pokračovat na stavbě. Jako vždy chtěl oběd s sebou (jedl ho až po poledni na stavbě). Najednou jsem neměla zrovna navařeno, tak jsem vzala ešus, nalila do něj vodu, hodila tam dva buřty a kastrůlek zavřela). Co asi dělal s tím rozmáčeným studeným buřtem ve tři odpoledne, když měl hlad jako trám, žádnej vařič?!? No nevím jaký posměch sklidil od kámošů, vychrstl na ně ešus i s tím buřtem, ale co jsem schytala večer já, to si dovedete představit. Letos už je to tak 35 let.
Taky krásný příběh. Holt v mládí se podařilo ledacos.Ale je krásný, že to s náma ti naši mládenci vydželi, že?
Hezký příběh, trochu mi to připomíná mě, když vařím:-)
pls zapoj se do bleskovky na mém blogu♥♥♥