1. února 2009 v 15:13
|
Tak jsem narazila na další řetězák. Milované šperky. Jako každá ženská mám šmuky (jak se říká u nás) ráda. Jako malá holčina jsem si kupovala Kočku v měchu. Pro ty mladší připomínám, byla to barevná krabička, v níž za 1,- Kčs byl nějaký malý předmět. Prstýnek, korálkové hodinky, sponka do vlasů, několik barevných knoflíčků, korálkový panáček a jiné věci. Krabičky byly stejné, aby nikdo nevěděl, co v nich je. Dala jsem korunu a z velké krabice jsem si mohla jednu krabičku vylovit. Ty z nás, které byly zkušenější, poznaly už pouhým poslechem a zahrkáním u ucha, co v nich asi je. Pamatuji si, že jsem jednou našla prstýnek s kominíčkem. Byl krásný, barevný. Chlubívala jsem se s ním nějakou dobu, než se kominíček odlepil a na prstu mi zůstal prázdný kroužek. Pak k milovaným šperkům začaly patřit moje první náušnice. Byly s červeným kamínkem a dostala jsem je od tatínka. Další opravdovým šperkem byl prstýnek s modrým kamínkem, který jsem dostala za maturitu. Ještě ho mám, ale je mi malý a nenosím ho. Snubní i zásnubní prstýnky si hoví pěkně v krabičkách, protože jsme je málo nosili. Za své dva syny jsem dostala po prstýnku.
Ten byl první za maturitu
Za prvního syna
Za druhého syna
A tenhle mám nejraději, dostala jsem jej od své druhé maminky - manželovy
Všechny jsou moc pěkné, mně se ale nejvíc líbí ten první a pak poslední. Co je v tom prvním za kámen, že je takový duhový?
Dole to vypadá na malé briliantíky..