close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Záhada jménem VEPOŠ.

16. ledna 2009 v 12:57 | ja |  Něco z rodinné kroniky
Jistě znáte mnoho zkratek. Je i bývalo jich vždycky hodně. Dokonce I. Mládek napsal docela zajímavou písničku. Můj tatínek byl přes zkratky specialista. Hodně je používal u sebe v obchodě, kde jimi měl popsanou kdejakou krabici. Jednou, na konci roku, jsme s maminkou šli za ním do obchodu, aby byl dříve s prací hotov. Prodavačky se celý den činily, a tak je večer pustil domů, aby stihly nachystat silvestrovské pohoštění. Dostala jsem za úkol počítat jednotlivý sortiment, který byl ve skladišti v otevřených krabicích. Tak jsem tedy počítala PRDOPEČ, SYPČA, PUDVAN, CIZKOŘ a další. Maminka dělala výpočty na kalkulátoru a tatínek si rovnal a odepisoval zásoby. Všechno probíhalo dobře, dokud mě nenapadlo ze zvědavosti nahlížet do tatínkova diáře. Zkratky jako ZDRDODUCH, ČAPRDUCH a UPRDUCH jsem znala, ale na jedné straně jsem zahlédla dvě slova POKNI a VEPOŠ. Ty mě trochu zarazily, ale přesto jsem pátrala dál. V tom mě udeřilo do očí slovo CUMLE. Tak to už jsem byla úplně v koncích! Různě jsem si slova doplňovala, ale nic mě nenapadalo. Zeptat jsem se nechtěla, abych nedostala, že nahlížím, kam nemám. Se záhadou v hlavě jsem pokračovala v počítání. Venku se už docela setmělo a já pořád myslela na toho podivného VEPOŠE a ty CUMLE. Cestou domů jsme si povídali, tatínek byl veselý, spokojený, že mu inventura vyšla dobře. Nahlíželi jsme spolu do rozzářených oken, občas jsem od něj dostala zásah sněhovou koulí, no pohoda. To víte, když vás něco svrbí na jazyku, tak tomu nelze odolat.
Byli jsme skoro doma, když jsem to už nevydržela: "Tatínku, prosím tě, kdo je VEPOŠ?" A bylo to venku, to hrozné ticho, které se rozhostilo, se dalo skoro krájet. Tatínek se zastavil, nakrabatil čelo a spustil: "Tak jsem si myslel, že to utajím, a ona na to přišla! Tak musím s pravdou ven. VEPOŠ je naše strašidlo, které v noci hlídá obchod. A tím, že jsi řekla teď jeho jméno, vylekal se a utekl a já budu muset celou noc sedět v obchodě a hlídat místo něho!" Tak to jsem to vyvedla, Silvestrovský večer bez tatínka, no to bude věc! Začala jsem natahovat a slzy jako hrách se mi koulely po tváři. "No a ještě bys ráda věděla, co je to ostatní, že?" ozval se tatínek a já si uvědomila, že mě asi viděl, jak šmejdím v jeho kanceláři. Došli jsme domů, já měla po náladě a čekala jsem, kdy se tatínek začne chystat k odchodu. On ale po nějaké chvíli přišel za mnou, vzal mě kolem ramen a všechny svoje zkratky mi prozradil. Byla jsem tak ráda, že nikam nemusí, že jsem slíbila (nesplnitelné), že už nebudu zvědavá! Ta zvláštní slova nebyla nic jiného, než POndělí KNIha, CUkr MLEtý a nakonec i ten záhadný VEPOŠ se dal lehce rozklíčovat. Znamenal jenom to, že se má jít VEčer na POŠtu. Hra se slovíčky mě zůstala dodnes a nakonec i ta zvědavost.
 


Komentáře

1 Jarmila | Web | 17. ledna 2009 v 11:41 | Reagovat

VEPOŠ - to je super zkratka. Moc mě ty tatínkovy zkratky pobavily.

Hezky jsi to napsala. Krásná vzpomínka.

2 hadimrška | Web | 17. ledna 2009 v 13:11 | Reagovat

Když ony se ty vzpomínky stále stávají mlhavější a proto je teda zapisuji.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama