Hned u vchodu do výstaviště jsem si všimla, že tihle lidé nejsou normální majitelé psů. Nikde jsem neviděla, že by bylo zvíře tak rozmazlováno a hýčkáno. Ocitla jsem se na místě, kde byli psi vážení asi jako studená voda uprostřed Sahary. Všude roztomilé šišlání, něžné hlazení a sladké úsměvy.
Při pohledu na paní, která chovala svého milovaného pudlíka v náručí, jsem si nemohla nevšimnout, že její klobouk ladí s mašlí, kterou měl její pes. Napadlo mě, co by mi asi udělala tato dáma, kdybych k ní přišla a zeptala se, za kolik by mi prodala svého pejsánka, že bych jako konečně ochutnala psí steak. Asi bych dopadla hůř než Johanka z Arku.
Obecně se o Vietnamcích ví, že nemívají ke psům až tak blízký vztah jako Češi. Navíc v poslední době se v médiích snaží všemožně zviditelnit náš dlouholetý zvyk - pojídání psů. Takže česká společnost vidí Vietnamce jako nenažrané pojídače čtyřnohých mazlíčků.
Myslím, že na tom není nic špatného… jíst maso. Kolik je mezi Čechy vegetariánů? Dokázali byste vyškrtnout ze svého jídelníčku maso? Fakt se netěšíte na tradiční zabijačku? Maso prostě a jednoduše chutná, chutnalo už miliony let a chutnat bude. Důležitý tady je citový vztah mezi konzumentem a jídlem. Jíme ryby, protože se s nimi denně nemazlíme, jíme vepřové, protože s námi prasata nesedí na jedné pohovce, jíme kuřata, protože se slepicemi nechodíme denně na procházky. Tahle zvířata chováme kvůli masu, což je fakt, který nikdo nemůže popřít. A přesně takový vztah mají mí krajané ke psům. Pro průměrného Čecha je to těžko pochopitelné, protože tady jsou psi nejlepším přítelem člověka.
Takže to, že Vietnamci jí psí maso, bych zas tak neřešila a zkusila akceptovat jako prvek cizí kultury. Třeba by vám taky chutnalo, kdybyste ho okusili. Znám osobně mnoho Čechů, kteří psím masem nikdy nepohrdnou, ba naopak.
Na druhou stranu zavírání psů do neprostorných skleníků nebo jejich kruté zabíjení je samozřejmě odsouzeníhodné. Ale proč nás proboha házíte do jednoho pytle? To, že nějaký heparinový vrah zabije v nemocnici nevinné staré lidi, neznamená, že budu ve Vietnamu svým kamarádům a známým prezentovat Čechy jako národ, který má zálibu v usmrcování seniorů.
Znám spoustu Vietnamců žijících v Česku, kteří svého psa milují snad ještě víc než vlastní děti. Krmí je tím nejchutnějším masem a pravidelně s nimi chodí do psího salonu krásy. Lidi jsou prostě různí.
Nepatřím ani do jedné ze zmíněných skupin majitelů psů. Nikdy jsem nejedla psí maso a ani to nemám v plánu. Můj pes zas nikdy neochutnal kaviár a ani nemá, chudák, žehličku na srst.
Z výstavy jsem odcházela s mírně zkaženou náladou. Po třech hodinách neustálého chichotání jsem dostala děsný hlad. Jenže v celém tom obrovském areálu výstaviště byly jen stánky se psím žrádlem! Panebože, prosím, ať se v příštím životě narodím jako pes. V Čechách.
Ahoj, já jsem v tomhle asi magor, úplně přecitlivělej a nenormální. Nemůžu pozřít ani koňský maso, i když mi všichni říkají, jak je konina dobrá. Můj taťka psa ochutnal,dokonce mu to šmakovalo. Já beru psy, kočky a koně za přátele a jíst je, by pro mne bylo něco, jako bch byla kanibal...
Jinak kuřata, nebo vepřový maso mi nevadí, hovězí ale taky nejím. Krávy mají tak krásný oči.........
Maso jako takový jím ale velice zřídka, spíš se u nás jí zelenina a sojový maso.