Blbost do nebe volající
30. ledna 2009 v 10:56 | ja | Moje psaníTak nevím? Mám se zlobit na něj nebo na sebe. On udělal ohromnou hloupost a já o tom nevěděla. Nevím, zda bych dokázala zvrátit plížící se nebezpečí, ale rozhodně bych se o to pokusila. Ale on mi nic neřekl! Proč? Bál se snad, že mu neodpustím? Nebo proč vlastně nechal všechno dojít až k takovému konci? Včerejší večer byl opět jedním z těch, na něž se hned tak nedá zapomenout. Doufám, že to nebudu jenom já a polovička, kdo si jej bude pamatovat hodně dlouho! Chce se mi křičet a někoho uhodit. Po ruce není nikdo. Taková hloupost, doslova pitomost a dokáže rozhodit celou rodinu na hezky dlouhou dobu. Snad už se konečně poučí a dá si pozor. Nemusela bych to už vydržet a mohlo by mě také třeba rupnout v kouli, a to by snad nechtěl! O kom že je řeč? O mém synátorovi. Je totiž nebetyčný trouba.
Komentáře
ruku na srdce, Hadimrško:-)..a byli jsme snad jiní??:-))..taky na synátory občas pěním, nadávám, napřahuju se k pohlavku, ale..v duchu vidím sebe a musím se skoro smát..nebyl jsem lepší..spíš naopak:-))
Hm, co se asi stalo? Našeho syna bych taky nejraději....
Jsou věci, které se odpusti dají a věci, které se neodpouští.
Ahoj Hadimrško, tyhle věci se občas dějí asi všude v rodinách..sice nevím vo co gou, ale s dětma je holt někdy i kříž.
Tak se hoď zase brzy do pohody, pokud je to možný.
U nás taky začíná pěkně fičet.br....
Přeju příjemný pátek a krásný víkendík..