
Po dlouhé době
28. prosince 2008 v 21:18 | ja | Moje psaníJedna hodinka procházky udělá s člověkem divy. Po obědě jsem po strašně dlouhé době, přemluvila polovičku k pohybu. Trvalo to sice delší dobu, než jsem ho přesvědčila a také než se rozhodl, co si obléct. Elinka jako první zjistila, že se děje něco neobvyklého. Skákala kolem páníčka a plná štěstí kolem pobíhala. Venku bylo krásně mrazivo, pod nohama sucho, sem tam bílý poprašek na trávníku a keři. Nikdy bych nevěřila, že cesta od jednoho rohu ulice ke druhé dá polovičkovi tolik řečí. Celou cestu si nemohl rozchodit nové boty, pak mu začaly padat kalhoty, údajně o svátcích zchudl. Hahaha, to je k smíchu. Po obejítí dvou bloků na sídlišti začalo být Elince zima na ťapky - dle polovičky. Tak se cesta rychle dokončila a byli jsme doma. Tam už to polovičkovi šlo docela rychle, boty dolů, kalhoty šup na ramínko a poloha ležícího střelce. Elinka se uvelebila do pelíšku a hned spala. Mě čekala hromada nádobí, uvařit kávu, prádlo z půdy .... Ach jo, a pak, že nedělní procházka udělá člověku dobře. Záda mě rozbolela až teď večer a koleno se ozve asi ráno. Ale hlavně, že jsem dostala polovičku na chvíli ven.

Komentáře
Kde je naka delba prace? Lezici strelec moh' udelat aspon to kafe, snad by to zvladl i bez kalhot, prece... ;o)
Dobrý článek, s těmi kalhotami - po svátcích má tyto problémy určitě více lidí, tyto svátky přece hubnutí podporují:o))) A poloha ležícího střelce je trefná!