close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Kočičí zlodějky

19. prosince 2008 v 7:45 | ja |  Moje psaní
Jako každá malá holčička jsem i já ráda pomáhala mamince nebo babičce s pečením vánočního cukroví. Klečíc na židli, u stolu, jenž byl ještě velmi vysoký, s rukama pod bradou, jsem sledovala hbité ruce, které mísily, válely a vykrajovaly z těsta. Nejčastěji jsem pomáhala vykrajovat linecká kolečka a hvězdičky. Zkoušela jsem to sama na kousku těsta, které bylo obětováno mému zkoušení. Kuchyně byla ženskou doménou, takže nás nikdo nerušil. To později, až se bytem linula vůně pečeného těsta, přiběhl bráška a nepozorovaně si odnesl několik kousků v kapse. Když jsme se přestěhovali do našeho domečku, bydlela původní majitelka v bytě pod námi. Byla to stará paní, která měla jenom vnučku. V době prodeje domu z ní byla dospělá žena, která měla svou domácnost někde mimo naše město. Jedny vánoce jsme tedy trávili ještě ne zcela sami. Paní domácí, jak jsme ji říkali, byla docela hodná, ale moc jsme se nestýkali. Neměla ráda křik a hluk na chodbě, nesnášela dupání dětských nohou po schodišti. Měla ráda svůj klid a většinu času trávila ve svém bytě se svými kočkami. Pouštěla je na procházku oknem, aby nemusela chodit přes chodbu. No a ony kočky byly jednou příčinou toho, že jsme málem zůstali bez cukroví. Pečete-li vícero druhů, je nutné mít hodně plechů, nám zrovna pochyběly, tak jsme si šli půjčit od paní domácí. Ochotně nám je donesla a sedla si na besedu. Maminka pracovala, ona se snažila pomáhat a já se koukala. Upečené cukroví jsme dávali na chodbu vychladnout, aby se na plech mohla dát další várka. Nikoho nenapadlo, že paní domácí si nezavřela dveře od bytu a milé kočičky si vyšly na procházku. Moc je lákala vůně na chodbě, tak se přišly podívat. No, kdyby jenom podívat, tak by to tolik nevadilo, ale ony také ochutnávaly. Když po nějaké době šla maminka pro plechy, zjistila, že jeden je skoro prázdný a druhý částečně. S výkřikem "vy potvory jedny" je odehnala dolů. Paní domácí byla málem na mrtvici a hrozně se za kočičky omlouvala. Ale nic se nedalo dělat jiného, než z nové várky upéct znovu to, co mršky sežraly. Od té doby, vždycky, když si dávám něco vychladit na studenou chodbu, vzpomenu si na ty dvě neplechy, které měly tehdy opravdu bohaté vánoce.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama