close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Už jsou tu zase!

4. listopadu 2008 v 10:45 | ja |  Moje psaní
Tak a jsou u nás zase! Už jsem si myslela, že jejich návštěva byla jen jednou, ale mýlila jsem se. To bylo tak! Asi před dvěma lety jsem byla na operaci, další podrobnosti nejsou nutné. Stačí, když řeknu, že tam mě navštívili poprvé. Právě mě vezli na vozíčku výtahem na sál, když se mi zdálo, že se něco mihlo ve skle dveří. Aha, pomyslela jsem si, už začíná působit premedikace. Usnula jsem jako pokusné morče a spala celou dobu nerušeně. Plesk, plesk, začali mě probouzet pleskáním. Pootevřela jsem jedno oko, pak druhé, aby jako věděli, že jsem vzhůru, zřízenec mě zavezl do takového malého proskleného pokojíčku, kam bylo odevšad vidět. Rozumí se, že jsem okamžitě upadla do snu. Jakmile to sestřička vedle zjistila, ozvalo se vedle mne z reproduktoru - nespěte, probuďte se! Při tom nekonečném usínání a probouzení se jsem je uviděla! Dívali se na mě seshora, někde od obrovské zářící lampy. Zvláštní mlhavé postavy, s velikýma očima, když jsem otevřela oči pořádně, byly pryč. Jakmile jsem se propadala do spaní, objevily se opět. Marně jsem se po nich oháněla rukama, byli tam nahoře, v tom omračujícím světle. S nevýslovnou úlevou jsem děkovala sestře, když mě zavezla na pokoj. Tam už se neobjevili. Už jsem je víc neviděla. Mimozemšťany!!! Dávno bych na ně zapomněla, kdyby se nestalo, co se stalo. Vracela jsem se od večerního autobusu, kolem ticho, světla svítila jenom sporadicky, nízko nad zemí se válela mlha. Nevšímala jsem si ničeho, nejsem strašpytel, občasnému zašustění v napadaném listí jsem nevěnovala pozornost. Najednou se skoro všechna světla rozzářila velkou intenzitou a začal foukat mírný větřík. Na konci ulice jsem zahlédla několik postav, zvolna se ztrácejících v mlhavém oparu. Koukla jsem nahoru na obrovský kaštan a na něm, světe div se, zářilo několik velikánských očí. Trochu jsem zvolnila krok a stále je sledovala. Dívaly se na mě, zvolna otáčejíce hlavami, a nevyšla z nich ani hláska. Trvalo to jenom chviličku, pak zmizely. Tak už mě zase našli -mimozemšťani. Polovička se smál, až se za hlavu popadal a snažil se mě přesvědčit, že to byly stejné sovy, jaké jsme měli nedávno na sloupě elektrického vedení před domem. Nikdo mi ty mimozemšťany nevyvrátí, byli to určitě oni. Musím si večer nachystat na stoleček foťáček a vyblejskout je. Pak vám je všem ukážu.
 


Komentáře

1 jarda | Web | 4. listopadu 2008 v 10:48 | Reagovat

??? J.

2 babča | Web | 4. listopadu 2008 v 13:29 | Reagovat

tak až na ně znova natrefíš hezky se usmívej možná si tě chcou taky blýsknout nebo že by fata morgána?

3 T.I.P | Web | 4. listopadu 2008 v 19:00 | Reagovat

Moc, moc zajímavé. A pěkně napsný :) !

4 Jitka | Web | 4. listopadu 2008 v 20:59 | Reagovat

Tak to ti je závidím, až je zase potkáš, vyfoť je a dej vědět.:oD

5 felixa | Web | 5. listopadu 2008 v 12:41 | Reagovat

To jo, zajímavé to tedy je, ale běhá mi z toho mráz po zádech.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama