Domeček stál přímo na návsi, kousek od zastávky autobusu a vedle školy. Celý den bylo tedy kolem rušno a v létě, kdy do rekreačních zařízení, jichž je v okolí obce hodně, se to tady podobalo mraveništi. Byl pěkně opravený, na zápraží lehávala kočka a ve všech oknech bylo plno kvítí. Paní majitelka byla známá svou láskou k přírodě. Žila zde sama, rodina se odstěhovala do severních Čech. Sedávala u okna, ruce podepřené vyšívaným polštářkem, a sledovala dění na návsi. Dlouho u toho však nevydržela, jakmile mě zahlédla vysedat z autobusu, zvedla se a šla mi naproti. Zvala mě dál, vždycky stejně srdečně. Posadila se na připravenou lavici, pro mě měla nachystané malé štokrdle, jak říkala malé židličce bez opěradla. V umyvadle byla teplá voda a všechno bylo připraveno tak, abych se nemusela nikam natahovat. Očistili jsme okolí rozsáhlého bércového vředu olejíčkem, sloupali suchou kůži v okolí, do rány vystřihli gázu a namazali jsme ji hojivou mastí. Pak se ještě okolí defektu namazalo druhou mastičkou a mohlo se zavazovat. Celý převaz, který se prováděl dvakrát týdně, nám trval asi půl hodiny. Pak jsme měly čas pro své povídání. Když jsem si své propriety uklidila do tašky, a umyla si ruce, už mě volala do verandy, kde krásně hřálo sluníčko až do oběda. Já měla připravený horký voňavý čaj, abych se trochu zahřála, byl únor, ona už seděla u speciálního stojanu, v němž měla upnuté sedadlo ze židle tonetky, v rukou štípaný palach a koncert pro dvě ruce mohl začít. Vyplétala opěradla a sedadla židlí, jež vyráběla továrna TON. Přála bych vám vidět tu rychlost a ten um, s nímž její 80 leté ruce, vyplétaly stále stejný složitý vzor. Občas použila kladívečko, to když dírka byla příliš malá a kovovým bodcem ji udělala větší. Byla jednou z mnoha šikovných žen, které v okolí tuto práci doma prováděly. Verandu měla vždycky plnou nachystaného palachu, prázdných sedačkových obrub i hotových sedáků. Dvakrát do měsíce přijelo nákladní auto, vypletené sedáky odvezlo a složilo další polotovary. Obdivovala jsem tuto paní , která navzdory svým potížím s nohama, používala své zdravé ruce a vyráběla nádherné věci. Už není, a kdo tuto práci dneska provádí, nevím. Chaloupka i s verandičkou však stojí na návsi stále.