close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Babiččina zásuvka

20. října 2008 v 8:00 | ja |  Moje psaní
Moje babička ráda a dobře vařila. Pěkně po staru. Když jste přišli do její kuchyně, vždycky to tam vonělo tak, že se vám sbíhaly sliny na jazyce. Domácnost byla provoněná zeleninovou polévkou, čerstvě opečenými škubánky, jablečným štrúdlem nebo cikorkovou kávou. Ačkoliv měla domeček malý a špížku ji nahrazovalo několik regálů pod schodištěm na půdu, nikdy jí nic nepochybělo. Ve špížce se bělal tzv. sádlák, přikrytý pečlivě víkem, a přesto jste domácí sádlo cítili na hony daleko. Jaká to byla pochoutka, když jsem dostala čerstvý "výražkový" chléb, namazaný sádlem a droboučce posypaný cibulkou. V regálech byly naskládané kompoty, vždycky podle druhu, třešně, hrušky, ringloty, jablíčka, dýně, rybíz s angreštem, dole pod regálky se krčila fáska s domácím zelím a druhá s kvašenými okurkami. Na nejhořejší polici visel na šňůrce přivázaný cop česneku a druhý cibulový. Na zemi byla bedýnka s mrkví a petrželkou v písku. V kuchyňském kredenci byla mouka, cukr, sůl, strouhanka aj. věci potřebné k vaření. Nejraději jsem ale měla malou zásuvku, v ní bylo v drobných sáčcích voňavé koření. Skořice, badyán, majoránka, kmín, nové koření, hřebíček a ještě něco, co mě přitahovalo nejvíc ze všeho. V jednom sáčku byly černé tlusté lusky svatojánského chleba. Jak se to správně nazývá, nevím, ale bylo to exotické a mně se to líbilo stejně jako vanilkové lusky v dlouhé papírové krabičce, která trošku připomínala svým vzhledem krabičku na doutník. A ještě něco tam v tom "šuflíčku" bylo, pod papírem na dně opatrovala babička papírové pbrázky, které se rok co rok lepily na mikulášský perník. Byl tam Mikuláš i čert, šohaj s děvčetem, koník, husar aj. Obrázky byly docela vespod, aby se nepokrčily a daly se opět použít. Já byla všetečka a o všem jsem věděla, tak ani tenhle babiččin poklad mi neunikl.
 


Komentáře

1 Zdenka "ren." | 21. října 2008 v 14:49 | Reagovat

Taky jsem milovala babiččin kredenc, dýchalo to tam starosvětsky, já měla babičku o jednu generaci starší než moji vrstevníci,ale právě proto jsem objevovala věci nevídané.Co se týče vůně svatojánského chleba, tak na mě dýchla v Chorvatsku,kde roste jako strom, který se jmenuje Rohovník/Cerotomia/.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama