Kap, kap, kap, ozvalo se v noci a já poslouchala co to je. Venku zakřičela sojka a pod okny se mrouskají kočky. Dneska v noci nám prasklo potrubí od topení. Ne, doma ne, v mé milované práci. Pod radiátorem se tvoří obrovská louže a já nevím co s ní . Jednou rukou strkám pod radiátor nádobu a druhou vytáčím telefonní číslo údržbáře, jež má pohotovost. "Halo!" ozvalo se ve sluchátku. Hlas vichřici podoba, člověk by se až bál, co na něj ze sluchátka vyskočí. Prosím o záchranu a pomoc a dostává se mi jenom nevrlého zabručení. "No, a co mám teď ve 2 hodiny jako dělat?" Tak, a co mám dělat já, které teče voda už tak říkajíc do bot. Oddělení se noří do ticha a tmy, venku tma jako v ranci a já stojím na kraji karastrofy. Představuji si, jak se ošetřovna pomalu zaplňuje vodou, kolem plave materiál, papíry a věci ze všech šuplíků. A já stojím a stojím a nic mě nenapadá. V tom, mě napadne, co se stane, když se pokusím tu díru obvázat a zalepit vším dostupným, co skýtá v noci naše ošetřovna. Beru si do ruky velký igelitový pytel, do něhož se dává odpad, obalím celý radiátor a nahoře jej zavážu. Voda se v pytlíku shromažďuje, ale neteče mi na zem. Pohled na hodinky říká, že ty tři hodiny, by to mohlo vydržet. A ráno, ať si to naše vrchnost s údržbáři vyřídí. Pokračovala jsem ve své obvyklé práci a na pytel plnící se vodou jsem úplně zapoměla. Vydržel, ale jenom tak tak. Když se po šesté hodině konečně objevil, ten na nějž jsem spoléhala v noci, byl z pytle učiněný balon, plný vody. Díval se na něj, pak na mě a nevěděl co dál. Když pytel odváže, vylijí se litry vody do ošetřovny. Dobře ti tak. myslela jsem si, měl jsi přijít hned. No, ale mezi náma, byl docela šikovný. Balon odvázal, šikovně nahoře přidržel a s mojí pomocí jsme jej odtáhli do výlevky, a vodu poslali tam kam patří. Dnešní noc byla opravdu dramatická.
Zaujímavé:)