- Také jste to jistě prožili. Ty nádherně vzrušující chvíle, kdy jste se sesedli kolem stolu a držíce se za ruce, volali jste duchy na svět. Jako mladé holky, jsme takovou zábavu provozovaly na internátě. Bývala u toho legrace, na kterou při setkáních vzpomínáme dodnes. Duši sice nikdy nepřišli, ale ono mrazení v zádech ano. Mezi nás studentky střední zdravotnické školy chodívaly i kamarádky z takzvané pajdy, což byla střední pedagogická škola. Doplňovaly jsme si své znalosti z psychologie a jiných předmětů, které jsme měly společné. Na jednom takovém duchařském sezení vzpoměla některá chytrá hlava hypnozu. Chvíli jsme si o ní jen tak povídaly, když tu jednu pajdačku napadlo, že bychom to mohly vzykoušet, že je to nejčerstvější učivo. Dlouho nikdo nebyl ochoten, nechat se uspat. Někdo zase nebyl vhodným kandidátem (jako já, věčný pochybovač), až po nějaké době padlo rozhodnutí, že mediem bude malá Hanča. Profesorovi ve škole sloužila také jako cvičné medium, tak proč by to neudělala pro nás. Uklidily jsme stůl, rozsvítily malou lampičku za Hančinou postelí, sesedly jsme se do jednoho kouta a s napětím očekávaly výsledek. Dana ze IV. ročníku nám začala předvádět svůj um. Hanča se pomalu, ale jistě propada do spánku. Každý úkol, který jsme jí daly splnila. Nejdříve měla zazpívat hymnu. Stalo se! Hymna zněla sice pěkně falešně, ale zněla. Pak jsme Hanči přikázali zout si boty a chodit po špičkách. No, baletka by z ní zrovna nebyla, ale úkol taktéž splnila. Pak jsme se předháněly jedna přes druhou a ptaly se Hanči na intimní věci, zda spala s klukem, jaké to bylo a pod. Dozvěděly jsme se spousty zajímavých informací nejen na Hanču, ale i na její kamarádky, rodiče a profesory. Zábava to byla báječná, do chvíle, kdy jsme chtěli Hanču probudit. Ať dělala Dana co chtěla, Hanču nebylo možné probudit. Byla z toho nešťastná, ale my ji pomoci neuměly. Holky zpanikařily a zavolaly vychovatelku. Ta nás nejdříve pěkně zdupala, pak beze slova odešla. Dana a jiné holky začaly bečet a nadávat jedna druhé, cože budou dělat. Najednou se rozlétly dveře pokoje a v nich se objevila hlava prof. N....., jehož zavolala naše skvělá paní vychovatelka. Pokoj zmlkl a s napětím sledoval počínání profesora. Tomu se po chvíli podařilo Hanču z hypnotického stavu vysvobodit. Pak si oddechl a nepřejte si slyšet slova, jimiž počastoval svou žákyni Danu. Od hrozícího vyhazovu ze školy až k trestnímu stíhání a já nevím co ještě. Byly jsme všechny ubrečené a za Danu se přimlouvaly, ale on pochopitelně strašil dál. Když pak odešel seděly jsme ještě dlouho na pokoji a potichu probíraly náš dnešní průšvih. A můžu vám říct, že nebyl zdaleka první ,ani poslední.
Když se spí déle než je třeba
10. července 2008 v 12:16 | ja | Moje psaníAnketa
Jakou dovolenou by jste raději?
| U moře |
| Cesta kolem světa po svých |
| Pobytová na horách |
| Poznávací ve světě |
| Toulky po ČR |
| Doma, na chalupě, |
To věřím, že jste měly nahnáno, ale aspoň jste měly jistotu, že to ta dívka nehrála, takže to přesvědčilo i ty, co nevěřily. Ale asi se to takhle vždycky nepovede.