close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Nejstrašnější nedůvěra - nedůvěra v sebe!

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Co vy na to?

29. července 2008 v 9:42 | Wikipedia a moje maličkost. |  Moje psaní
Nedávno jsem četla zajímavé pojednání o asistované sebevraždě, která se dá nazvat eutanázií. Autor tam popisoval zajímavé případy ze zahraničí, které vyvolávají prudkou diskusi. Jsem přesvědčena, že stejně jako milosrdná lež, tak i eutanazie jsou v některých případech vhodnější a pro pacienta přijatelnější. Možná, že se u mě jedná o tzv. profesionální deformaci, ale v mnoha případech, s nimiž se setkávám, by takovéto ukončení trápení jistě bylo záhodno. Možná, přejdete tento článeček bez povšimnutí, ale možná, ve vás probudí chuť k diskuzi. Budu ráda, za všechny vaše komentáře.
Eutanázie (také euthanasie) je obvykle definována jako usmrcení na žádost (též asistovanásebevražda), v některých méně obvyklých případech jako ulehčení umírání, zejména tlumením bolestí, neuspišující však smrt nemocného. Usmrcení na žádost, tedy se svolením poškozeného, stejně jako asistovaná sebevražda, je z hlediska českého trestního práva nedovolené a je posuzováno jako vražda. Eutanazie není ovšem jen otázkou právní, ale spíše etickou. Zejména v souvislosti s výkonem lékařského povolání se hovoří o tzv. bioetice. E. Ferri kdysi prezentoval názor, podle kterého "je každý pánem svého života, jejž může i zničit. Může-li toto právo uplatnit sám, jestliže zákon sebevraždu netrestá, proč by je nemohl provést i prostřednictvím jiného?" (Omicio-suicidio, Roma 1922, s. 47-51). U nás na rozdíl od jiných zemí, kde je usmrcení na žádost nebo z útrpnosti privilegovaným trestným činem, česká platná trestněprávní úprava toto nepředpokládá. Návrh nového trestního zákoníku byl v roce 2006 českým parlamentem odmítnut, jedním z proklamovaných důvodů byla právě nová právní úprava usmrcení na žádost (navrhovaná úprava měla znít takto: § 118 -"Usmrcení na žádost" - odst. 1 - "Kdo ze soucitu usmrtí nevyléčitelně nemocnou osobu, která trpí somatickou nemocí, na její vážně míněnou a naléhavou žádost, bude potrestán odnětím svobody až na šest let," odst. 2: "Vážně míněnou a naléhavou žádostí se rozumí svobodný a určitý projev vůle osoby starší osmnácti let, která není zbavena ani omezena ve způsobilosti k právním úkonům a není stižena duševní poruchou, jednoznačně a důrazně směřující k jejímu vlastnímu usmrcení."). Velmi častou námitkou (vedle náboženských, etických či filosofických hledisek) proti takové normě je především nejistota diagnózy, protože se stav umírajícího může změnit, lékař se může mýlit v diagnóze a konečně princip, že lékař nesmí učinit zákrok vedoucí ke zhoršení stavu (smrti) pacienta. Tyto situace lze podle některých názorů vyřešit prostřednictvím nauky o právním omylu. Jiná situace ovšem nastává, jestliže dojde ke zneužití (osobní důvody, dědictví, vysoké náklady léčby atd.). Obhájci eutanázie namítají, že takové zneužití se může přihodit i u jiných důvodů snižujících, resp.vylučujících protiprávnost, a přesto jsou součástí každého moderního trestního zákona. Zejména z tohoto důvodu se A. Miřička domnívá, že obava před zneužitím je přehnaná.
Právní úpravou, která prolomila trestnost eutanázie, byla úprava nizozemská (1976). V roce 1994 pak nabyla účinnosti procesní úprava, která zavazuje lékaře, jenž ukončil tímto způsobem lidský život, aby tuto skutečnost neprodleně oznámil veřejnému žalobci. Toto oznámení je přísně formalizováno. Kritéria pro použití euthanasie jsou:
  1. žádost musí pocházet jen od pacienta a musí být svobodná a chtěná;
  2. pacientova žádost musí být dobře uvážená, pevná a nezvratná;
  3. pacientův stav musí působit nesnesitelné útrapy bez perspektivy zlepšení;
  4. euthanasie musí být poslední opatření; musí být vzaty v úvahu a hledány všechny alternativy ke zmírnění pacientovi situace;
  5. euthanasie musí být provedena lékařem;
  6. lékař musí provést konzultaci s jiným nezávislým lékařem, který má zkušenosti z této oblaśti,
 


Komentáře

1 ividol | Web | 29. července 2008 v 19:46 | Reagovat

Po mých zkušenostech z dřívějšího působení ve zdravotnictví jsem pro eutanázii. Zažila jsem hodně cizího utrpení a bolesti, v některých případech by to bylo opravdu vysvobození.

Ale chce to přísná kritéria.

2 Zdenka "ren." | 29. července 2008 v 21:06 | Reagovat

Jsem pro eutanázii v případě stavu neslučitelného s životem, kdy pacient dlohodobě trpí a není mu pomoci.Myslím, že je to humánější,než ho nechat "žít" v utrpení, z něhož není východisko.

3 Mirka | Web | 30. července 2008 v 22:09 | Reagovat

..souhlasím s IVI, napsala to přesně dle mého názoru...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama